Zahálkou na sociálních sítích můžete připravit svoji firmu až o 4000 korun měsíčně, tvrdí analytici

Kolik času trávíte v práci na svém facebookovém profilu, čtením soukromých mailů nebo třeba online nakupováním? Letošní analýza uvádí, že elektronická zahálka jednoho zaměstnance stojí firmu v průměru 4000 korun měsíčně. Průměrná doba, kterou Češi denně stráví v zaměstnání elektronickým zahálením, se letos zvýšila na 65 minut. Před pěti lety to přitom bylo jen 49 minut. Vyplývá to z každoročních analýz společnosti truconneXion.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Foto: Tero Vesalainen | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Společnost truconneXion také spočítala, kolik zahálení zaměstnanců firmy stojí. Letos už jde o zhruba 4000 korun měsíčně. Zaměstnanci nejčastěji zahálejí na sociálních sítích, čtením zpráv, soukromou online komunikací a internetovým nakupováním.

Jak také uvedl manažer společnosti truconneXion Martin Hnízdil, nepracovní činnost se v posledních letech výrazněji přesunula na chytré telefony. Ty už dnes často umějí počítače nahradit a lelkování na mobilním telefonu se dá podle Hnízdila lépe skrýt před nadřízenými. Ztráta zaměstnavatelů se navíc každoročně zvyšuje. Nejen kvůli rostoucí délce zahálení, ale i kvůli rostoucím mzdám. Každá neodpracovaná minuta je pak samozřejmě dražší.

Zákoník práce počítá s tím, že zaměstnavatel si bude kontrolovat, co zaměstnanci dělají na služebních zařízeních. A takový monitoring je možný i po startu legislativy na ochranu osobních dat neboli GDPR, říká advokát Jan Bajer.

Kolik času strávíte na sociálních sítích? Facebook a Instagram vám to spočítá novou funkcí

Číst článek

Podle něj může firma například na služební počítač nainstalovat program, který bude činnost zaměstnance sledovat. Podmínkou je ale takzvaný přiměřený způsob, vysvětluje advokát.

„Za přiměřenou kontrolu je možné považovat to, jaké webové stránky zaměstnanec navštívil či na jaké adresy zasílal e-mailové zprávy. Na druhou stranu by zaměstnavatel až na určité výjimky neměl číst a kontrolovat obsah těchto zpráv,“ vysvětluje Bajer.

Kontrola by podle něj měla v zásadě být spíš krátkodobá a náhodná. Zaměstnanec by na způsob a rozsah kontroly měl předem dostat upozornění. Pro vedení kontroly ale už není nutný souhlas zaměstnance. Při odhaleném pochybení pracovníka ho může firma propustit, záleží ale samozřejmě na závažnosti prohřešku.

Soukromé telefony zaměstnanců, které nepatří firmě, není možné stejným způsobem kontrolovat. Firma však může v oprávněných případech vydat plošný zákaz používání mobilních telefonů na pracovišti kromě přestávek.

Ondřej Luštinec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme