S nepořízenou odjeli z Bruselu premiéři a prezidenti zemí evropské sedmadvacítky po rozpočtovém summitu. Snažili se dohodnout na výhledu financování Unie v příštích sedmi letech. Názory zemí na to, co a kolika miliardami eur se má podporovat, se ale značně rozcházejí. Krach schůzky byl tedy neodvratný. Nebyl ale ani nečekaný.

Tento článek je více než rok starý.

4:16 24. listopadu 2012 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Neozývalo se žádné bouchání do stolu, žádné útoky, osočování a podobně. Byla to jednání, ve kterých se vyměňovala jednotlivá stanoviska.“

Tak viděl průběh summitu premiér Petr Nečas. ČR hájila zachování štědré podpory méně rozvinutým regionům, kterými jsou v očích unijních regulí kromě Prahy všechny české kraje. I když se suma určená pro takzvanou kohezní politiku - tedy programy podporující soudržnost bohatých a chudších oblastí Evropy - snížila, stále je to jedna z největších položek unijního rozpočtu.

„Dohoda, která byla na stole zkrátka nebyla dost dobrá. Ani pro Británii, ale ani pro řadu dalších států jako třeba Německo, Švédsko, Nizozemsko, Finsko nebo Dánsko. To jsou totiž všechno čistí plátci do rozpočtu Unie, tedy ti, kteří platí účty,“ zhodnotil schůzku britský premiér David Cameron.

Spojené království je vedoucí silou skupiny přátel lepšího nakládání s unijními penězi a navrhovalo už snížený rozpočet ještě více osekat. I Švédsko chce více šetřit na projektech propojení dálničních a železničních tahů nebo produktovodů. Zeštíhlet má i unijní administrativa a ubrat se mělo peněz na udržování vnějších vztahů Unie nebo rozvojovou pomoc.

Nové členské země a například Řecko či Španělsko tvoří skupinu přátel politiky soudržnosti. Ta se bojí o ztrátu podpory zaostalejších částí Evropy. Česko patří do obou táborů. Podle Petra Nečase je tak důkazem, že je možné zastávat úspory a přitom chránit cíle kohezní politiky.

„S jistou nadsázkou bych nás označil za průkopníky tohoto přístupu a je evidentní, že je možné jít cestou snižování celkové výše evropského rozpočtu, a přitom snahy zachovat co největší objem prostředků na kohezi,“ uvedl.

České republice totiž nejde o celkovou sumu, kolik dostane, ale aby peníze vůbec dokázala použít. S tím je teď bohužel hodně na štíru.

Lepší využití unijních peněz v ČR

„Základní problém České republiky není ve výši samotné alokace na kohezní politiku, ale v efektivitě vynakládaných prostředků,“ řekl Nečas.

Po zpřísnění kontrol v ČR by se podle Petra Nečase mohlo zamezit plýtvání a někdy i rozkrádání peněz z operačních programů a unijní peníze by se daly lépe využít.

„Za tyto prostředky okolo těch 20 miliard můžeme pořídit možná stejné, srovnatelné, nebo dokonce teoreticky větší efekty než v tomto programovacím období za 27 miliard eur,“ uvedl český premiér.

Další kolo zápasu o unijní peníze na příštích sedm let čeká členské země po Novém roce.

Pavel Novák, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít