Průměrná mzda v loňském čtvrtém čtvrtletí vzrostla na 38 525 korun. Ženy si polepšily více než muži

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze, finance, bankovky (ilustrační foto)

Peníze, finance, bankovky (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém kvartálu meziročně o 5,4 procenta na 32 870 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 356 korun a 63 781 korunami měsíčně. Objem mezd se zvýšil o 3,5 procenta, počet zaměstnanců klesl o 2,9 procenta.

Bez zaměstnání je v Česku přes 311 000 lidí. Oproti lednu přibylo nových pracovních míst

Číst článek

U mužů medián mezd dosáhl 35 129 korun, u žen byl 30 281 korun. Mzdy ale v posledním čtvrtletí rostly rychleji ženám. Jejich medián se zvýšil o 6,5 procenta, u mužů o 3,8 procenta.

„Jedním z důvodů může být, že ženy často pracují ve školství či ve zdravotní a sociální péči, kde se zvýšily platové tarify. Zdravotníci pak navíc dostaly na podzim i mimořádné tzv. covidové odměny,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý.

Reálný růst mzdy ve čtvrtém čtvrtletí o 3,8 procenta byl nejvyšší za celý loňský rok. V prvním kvartálu se mzda po započtení inflace zvýšila o 1,5 procenta, ve třetím o 1,8 procenta, a ve druhém čtvrtletí dokonce meziročně klesla o 2,3 procenta. Stalo se tak poprvé od konce roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou.

Zveřejněte rozdíly v platech mezi muži a ženami, vyzývá Evropská komise zaměstnavatele

Číst článek

Analytici pokles ve druhém čtvrtletí loňského roku připisovali dopadům šíření koronaviru a poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen.

Nejvyšší mzdy byly loni v oboru informačních a komunikačních činností, kde lidé brali průměrně 62 148 korun měsíčně. O necelé tři tisíce korun méně dostávali zaměstnanci v peněžnictví a bankovnictví.

Nejvíce ale v loňském roce postiženém koronavirovou epidemií rostly mzdy ve zdravotní a sociální péči. Lidé v těchto oborech brali průměrně 41 290 korun, o 13,8 procenta více než o rok dříve. Mzdy naopak klesly v oblasti nemovitostí nebo v pohostinství.

Restaurace musely být velkou část loňského roku zavřené, fungovala jen výdejní okénka.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme