Průměrná mzda vzrostla nejméně od roku 2000

Průměrná hrubá mzda v Česku se v prvním čtvrtletí roku vyšplhala na 22 748 korun. Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu, ve srovnání se stejným obdobím loni přibyla lidem na výplatní pásce necelá pětisetkoruna.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze

Peníze | Foto: Magdaléna Trusinová

Jde přitom o nejnižší růst od roku 2000. Když se totiž odečte vliv inflace, pak reálné mzdy stouply jen o 1 a půl procenta

Přehrát

00:00 / 00:00

Hlavní ekonom Patria Finance David Marek

Podle analytičky Raiffeisen Bank Heleny Horské si více polepšili zaměstnanci v nepodnikatelské sféře, kam spadá i státní správa. Firmy svým pracovníkům přidaly méně.

“Na trhu práce je pořád velká zásoba lidí, kteří hledají práci. Navíc firmy musejí šetřit, protože pokud chtějí získat zakázku v zahraničí, musí přijít s nižšími náklady a nižší cenou,” uvedla Horská.

Firmám se zakázky v zahraničí zatím daří získávat. Potvrzuje to statistika růstu průmyslové výroby, která v dubnu zrychlila meziroční růst na 10, 9 procenta, což jevíc, než čekal trh.

Průmyslová výroba oživuje díky růstu ekonomické aktivity v zemích největších obchodních partnerů Česka, hlavně v Německu. To se projevilo I v dalším růstu exportu, který se v dubnu zvýšil o 13 procent. Zahraniční obchod tak skončil přebytkem přes 15 miliard korun.

Opatrný optimismus

Hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek považuje dvouciferný růst průmyslu dva měsíce po sobě za určitý důvod k optimismu. Je třeba si ale uvědomit, že srovnáme letošní data s loňským hlubokým propadem. Marek vidí i určitá varování pro příští vývoj.

„Zejména dopady řecké dluhové krize na ekonomiku eurozóny. Výrazná redukce deficitů evropských států bude mít negativní vliv na hospodářský růst těchto zemí. A česká ekonomika je na eurozónu silně navázána,“ vysvětlil Marek.

O růst průmyslové výroby se zasloužily hlavně automobilový průmysl a zpracování kovů. Právě tyto dvě oblasti jsou podle Marka nejcitlivější na hospodářský vývoj v eurozóně.

„Právě z těchto odvětví směřuje velká část produkce na vývoz. Dojde-li k vzestupu poptávky v zahraničí, potom se právě zde nejrychleji a nejvýrazněji projeví zlepšení ekonomické situace,“ řekl ekonom Patria Finance.

Igor Maňour, Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme