Průzkum: České domácnosti své výdaje příliš neřídí
Polovina domácností v Česku nemá žádný systém sledování svých výdajů. Přitom jen pět procent z nich má o svých finančních záležitostech na delší dobu jasno. Jak vyplývá ze šetření agentury STEM/MARK pro společnost KRUK International, víc než polovina domácností žije takříkajíc od výplaty k výplatě. Průzkum se uskutečnil v rámci akce Den bez dluhů, která se poprvé bude zítra konat i v České republice.
Počet zadlužených osob v Česku meziročně roste, letos přesáhl osm procent. Právě nesledování financí často za vznikem dluhů stojí.
Vít Kalvoda, výkonný ředitel think-tanku TANK, který se zabývá spotřebitelskými právy na finančním trhu, se domnívá, že problém zadluženosti v Česku v současnosti spočívá hlavně v regulaci, v transparentnosti informací i ve finanční gramotnosti lidí.
O zadluženosti lidí mluvil na Rádiu Česku Vít Kalvoda, výkonný ředitel think-tanku TANK.
Finanční gramotnost v Česku se podle něj nelepší. Problém je v nezájmu lidí. „A i když ho mají, tak zde chybí zdroje skutečně nezávislých informací. Pokud ty zdroje tady jsou, tak je člověk nelehko rozpozná od těch zdrojů, které závislé jsou a za kterými stojí nějaké konkrétní finanční instituce,“ myslí si Kalvoda.
Upozorňuje, že první moment, kdy by se měl člověk nad svým rozpočtem vážně zamyslet, je, když zjistí, že nemá na své běžné výdaje. Obecně lepší je pak snížit své potřeby nebo využít pomoc rodiny.
„Další moment je situace, kdy už nezvládám splácet své dluhy. Tady už existují instituce, které mi pomoci můžou, například Člověk v tísni, případně Poradna při finanční tísni a další organizace, na které by se měl člověk obrátit dříve, než se dostane do nesplácení,“ říká Kalvoda.
Rozpoznat férový úvěr je těžké
Dluhy samy o sobě nejsou špatné. Problémem jsou takové dluhy, které se nesplácejí a které mají vysoký úrok. Podle Kalvody sice existuje teoreticky způsob, jak kvalitní produkt rozpoznat, praxe je však trochu jiná.
Kalvoda upozorňuje, předsmluvní informace o úroku a náročnosti splácení včetně údaje o roční procentní sazbě nákladů (RPSN), sice člověk dostane, ale většinou až v okamžiku, kdy má podanou žádost o úvěr.
„Tuto žádost si nemůžete podat u mnoha institucí současně, jinak se zcela diskreditujete a úvěr už nedostanete,“ popsal.
Sám se domnívá, že by měl nekalé úvěrování omezit stát. Omezení v zákoníku považuje za nedostatečná.
„Je stanoven nějaký maximální limit toho, co je možné považovat za slušné nebo morální, to jsou ovšem stovky procent úroku, nebo stovky procent RPSN, což, si myslím, že je příliš mnoho a myslím, že bychom měli mít tu ochranu větší přímo v zákoně o spotřebitelském úvěru, kde bychom zastropováním RPSN v maximální nákladovosti úvěru třeba na 20, 30 nebo třeba maximálně na 40 procent mohli zamezit tomu, aby se prodávali produkty, které jsou jednoznačně lichvářské,“ podotýká Kalvoda.
Den bez dluhů by měl přinést osvětu a nabídnout radu lidem, kteří mají s dluhy problémy.
