Půjčku na vánoční dárky by si letos vzala jen tři procenta Čechů, ukazuje průzkum

Přišel advent a s ním i jedno z finančně nejnáročnějších období, co se týče zbytných produktů. Obchodníci na něj vždy silně cílí své prodejní kampaně, ale jak to bude vypadat letos v době inflační krize? Co jsme schopni oželet a bez čeho si nejen Vánoce už nedokážeme představit? Tím se zabývá další díl pořadu Českého rozhlasu Plus Řečí peněz.

Tento článek je více než rok starý.

ŘEČ PENĚZ Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předvánoční nákupy

Průzkum České bankovní asociace z posledního období ukazuje, že zatímco loni si na vánoční nákupy chtěl půjčit každý desátý Čech, letos už jsou to pouhá tři procenta (ilustrační foto) | Foto: Drahoslav Ramík | Zdroj: ČTK

Nejen ekonomové v závislosti na krizi, kterou Česko prožívá téměř celý rok 2022, předpovídají do budoucna chudší období. Nyní na konci roku ale vidíme, že stejně jako v předešlých letech jsou plně zarezervované české hory na celou sezonu, restaurace taktéž ještě nejsou zcela liduprázdné a zimní zájezdy jsou téměř vyprodané.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička

Na druhou stranu, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza potvrdil, že část lidí se opravdu dobře nemá.

„Ti chudší jsou na tom hodně špatně. Vidíme to i třeba s tím, jak se mění skladba nákupních košíků. V nejchudší třetině české společnosti z košíků vytahují ovoce, zeleninu, kvalitnější maso a sahají po nejlevnějších variantách. Dané skupiny hodně začínají obcházet obchody a vybírat si slevové akce. Proti tomu zbylé dvě třetiny společnosti se zatím nijak zásadně neomezují, možná trochu obecně vidíme pomalejší nástup vánočních nákupů,“ říká Prouza.

Krize podle oblastí?

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové je nutné si uvědomit, že to, jak vnímáme či nevnímáme krizi, ovlivňuje okolí, ve kterém žijeme.

„Za druhý kvartál máme reálný pokles mezd kolem deseti procent.“

Ilona Švihlíková

„Pokud se budeme pohybovat v Praze a budeme se dívat nikoliv na statistická čísla, ale na to, co se děje kolem nás, tak skutečně můžeme mít pocit, že restaurace jsou narvané a v obchodních centrech není k hnutí. Ale to není obrázek celé ekonomické situace a rozhodně ne celé České republiky,“ upozorňuje Švihlíková.

Já bych se spíše podívala na ekonomický kontext, ve kterém vidíme řadu vyloženě negativních a v některých případech i minimálně varujících signálů,“ vysvětluje Švihlíková, která upozorňuje především na enormně klesající mzdy.

„Dostáváme se k číslům, která tady po vzniku České republiky nebyla. Za druhý kvartál máme reálný pokles mezd kolem deseti procent, což je skutečně velmi výrazné a odráží se nám to i na základních agregátech, které nám poté vstupují do HDP, ale obecně nám vyjadřují kondici ekonomiky. To znamená, že vidíme reálný pokles spotřeby domácností, a to už čtyři kvartály za sebou. Klíčovou věcí tady podle mě jsou úspory,“ míní.

Konec vánočních úvěrů

Průzkum České bankovní asociace z posledního období ukazuje, že zatímco loni si na vánoční nákupy chtěl půjčit každý desátý Čech, letos už většina lidí nechce a jsou to pouhá tři procenta dotazovaných, která zmínila, že by si půjčila na vánoční dárky. Zbytek dotazovaných nepovažuje takovou půjčku za bezpečnou.

„Domácnosti nemají žádný svůj ekonomický model, podle kterého by si vytvářely prognózy.“

Ilona Švihlíková

„Je potřeba si uvědomit, že tu máme úplně jiné prostředí z hlediska úrokových sazeb. Ta základní úroková sazba je sedm procent a v tu chvíli nějaké úvahy o úvěrech pro domácnosti, ale i pro firmy jsou samozřejmě tou základní sazbou ČNB velmi výrazně limitovány,“ tvrdí Švihlíková.

Prouza upozorňuje, že ještě větší krize nastane, pokud začnou šetřit ty domácnosti, které šetřit nepotřebují, protože ekonomický růst táhne především domácí spotřeba. S ním souhlasí i Švihlíková.

„Spotřeba domácností nám tvoří zhruba 49 procent HDP a to je ještě docela málo, protože ve většině vyspělých zemí je to mnohem více než 50 procent. Musíme si uvědomit, že domácnosti nemají žádný svůj ekonomický model, podle kterého by si vytvářely prognózy, ale nutně také reagují na to, co zaznívá z politické decizní sféry. Od státu pak nic nečekají a mají potřebu se obstarat samy. Jako první utlumí spotřebu, což potom pokračuje až ke klíčovým položkám, jako jsou potraviny,“ dodává Švihlíková.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu, který naleznete výše. Moderuje Václav Pešička.

Václav Pešička, vkry Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme