Řada evropských bank zavírá oči před problémy a opakuje stejné chyby, varují odborníci
‘Evropské banky odkládají nutné zlo, ale ocitají se tak na cestě do pekel‘. Tak hodnotí některé komentáře aktuální problémy evropských bank. Jejich rozsah je podle odborníků možná daleko větší, než jsou manažeři ochotni připustit.
Záměrně podhodnocený podíl špatných úvěrů by v rozvahách řady bank mohl podle analytiků způsobit obrovské problémy. Zatím nejprominentnějším hlasem varujícím před úvěrovými ‘kostlivci ve skříni‘ je guvernér Bank of England Mervyn King.
Ten nedávno ve svém projevu bankéře vyzval, aby přestali předstírat, že některé problémové úvěry budou nakonec splaceny. Zvlášť, když banky nemají dost kapitálu na to, aby vstřebaly případné ztráty z budoucích odpisů.
Řada evropských bank podle expertů zavírá oči před problémy a opakuje stejné chyby. Téma pro redaktorku Radiožurnálu Jitku Hanžlovou
Jde o to, že banky půjčují peníze. Dlužník něčím ručí. Většinou nemovitostí. Pokud nesplácí, banka může být trpělivá a termíny posouvat. Nebo vezme zástavu a prodá ji. Problém je, pokud nemovitost neprodá za takovou cenu, s jakou původně počítala. Pak banka prodělá mnohem více, než na co jí stačí rezervy. Zvlášť, pokud se takových nevýhodných obchodů sejde hodně.
Takový případ se stal například ve Španělsku, kde dlužníci neměli masivně na splácení úvěrů a protože tamější realitní boom byl nafouklou bublinou, nemovitosti se nedařilo prodat za původně uvažovanou cenu a vznikla z toho bankovní krize.
Podobným scénářem hrozila minulý týden ratingová agentura Standard & Poor's, když snížila rating několika francouzských bank. Předpovídala totiž riziko hlubší recese, tedy pro banky nebezpečí, že lidé přijdou o práci, budou méně utrácet, ale i vydělávat a hlavně nebudou moci splácet úvěry.
Navíc předpovídá ve Francii pokles cen realit. Podobné nebezpečí hrozí třeba i v Itálii nebo Portugalsku.
A před takovým rizikem banky podle odborníků zavírají oči. Umožňují jim to centrálně stanovené nízké úrokové sazby. A také likvidita, kterou Evropská centrální banka nalila formou tříletých úvěrů do bankovního systému v rámci snah o oživení ekonomiky.
Čím dál je podle odborníků jasné, že všeobecnou praxí bank v západní Evropě se zdá být odkládání nutného zla, tedy poslání dlužníků do insolvence a následné zabavení majetku, který byl použit jako zástava.
To může mít i další příčinu: banky se bojí, že pokud by začaly houfně odepisovat hypotéky a prodávat zástavy dlužníků, klesly by ceny realit. Velkými dlužníky jsou totiž developerské společnosti.
