Raffaella Tenconi: Situace v USA střední Evropu výrazně neovlivní

Hrozba amerického bankrotu je zřejmě zažehnána. Boj o navýšení dluhového stropu ale nekončí. Plán připravený v noci na dnešek politickými špičkami totiž musí schválit Sněmovna reprezentantů a Senát. Proto dnes na trzích převládá jen opatrný optimismus. Euforii přitom brání i pokračující problémy předlužených zemí na periferii eurozóny. Ty potvrdilo varování agentury Moody's, že by mohla snížit rating Španělska. I když se tyto zprávy na pohled střední a východní Evropy nijak zásadně netýkají, svůj vliv na region už mají, řekla Romanu Chlupatému v Londýně ekonomka Bank of America Raffaella Tenconi.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

analytička Bank of America Merril Lynch Raffaella Tenconi

analytička Bank of America Merril Lynch Raffaella Tenconi | Foto: GlobeReporter.org

Do jaké míry jsou země v regionu střední a východní jsou ovlivněny - a nebo možná přímo zasaženy - současným kolem pokračující krize zadlužených zemí na periferii eurozóny?

Přehrát

00:00 / 00:00

S ekonomkou Bank of America Raffaellou Tenconi mluvil v Londýně Roman Chlupatý

Ano, už bylo možné sledovat dopad druhého kola krize eurozóny. To se v regionu promítlo na dvou úrovních. Tou první je nálada v podnikovém sektoru, kde předpovídané objemy výroby a chuť nabírat nové zaměstnance klesají. Nejen proto, že poptávka ze zahraničí klesá, ale zejména proto, že kvůli nejistému výhledu firmy přestávají plánovat investice; přestávají investovat.

No a druhou věcí, která potvrzuje, že krize v eurozóně má na střední a východní Evropu vliv, je tlak na měny. Ty mají tendenci oslabovat a nebo neposilovat, což se týká zejména forintu a zlotého. Souvisí to s tím, že zájem investorů o tyto měny opadl. No a navíc prostřednictvím bankovního sektoru dochází k jistému odlivu kapitálu.

Je tak možné, že krize eurozóny přibrzdí hospodářský růst střední a východní Evropy?

Bude to mít na něj vliv, do jisté míry. I když my naše letošní odhady prozatím neměníme. Mimo jiné proto, že jsme to udělali už na počátku roku, kdy ropa prudce zdražila. Naše předpovědi proto byly už tak poměrně konzervativní. Nicméně, nedávno jsme snížili naše odhady růstu pro rok 2012. Vycházíme přitom z toho, že se krizi nepodaří v dohledné době vyřešit. Proto jsme seškrtali naše předpovědi pro Maďarsko a Polsko, ale nijak výrazně.

A co čekáte od Česka. Změnilo se kvůli současným problémům v eurozóně vaše očekávání?

Naše předpověď pro Českou republiku se nijak výrazně nezměnila. A to proto, že se podle nás množí důkazy o oživení domácí poptávky. Což může napomoci částečně odizolovat negativní vlivy zvenčí. Výhled, co se exportu týče, pak zůstává při zemi, ale lepší se. No a navíc se české vládě daří přesvědčovat o tom, že je fiskálně zodpovědná - v tom odvádí dobrou práci, což řekněme do jisté míry chrání Českou republiku od krize eurozóny.

Vládní koalice v Česku je rozhádaná; některé reformy se proto nedaří prosadit. Nakolik to v současné nejisté situaci analytiky ve finančních centrech jako je Londýn znervózňuje?

Tak lidé si všimli toho, že fiskální plány vláda víceméně plní; že se jistou dobu mluvilo o ambicióznějších plánech, ale od toho že se ustoupilo. Vidí, že reformy penzijního a zdravotnického systému jsou velmi pomalé. A ví, že došlo ke koaliční krizi, která trvala několik měsíců. Takže ano, toto lidé zaznamenali. Ale vše je relativní. A z tohoto pohledu se Česku daří.

Berte to tak, že ekonomika na tom není moc dobře, a přesto dochází ke konsolidaci veřejných financí. Naopak země, které jsou na tom, co se ozdravení ekonomiky týče, mnohem lépe, jako třeba Polsko, toho, co se fiskální konsolidace týče, nedělají dost.

To je tedy vliv eurozóny. Co narůstající obavy spojené s možným bankrotem Ameriky způsobeným tím, že země narazí na dluhový strop. Ohrožuje to střední a východní Evropu?

Ne, v tuto chvíli si nemyslím, že nějak výrazně. Prostě proto, že neexistují žádná přímá spojení. Jistě, nálada na trzích se zhoršila, což ovlivnilo zejména akcie. Ale nemyslím si, že je možné nějak přímo spojit situaci ve Spojených státech se střední a východní Evropou.

Řekněme tedy, že se zástupci demokratů a republikánů nedohodnou na navýšení dluhového stropu a Amerika některé dluhy přestane na čas splácet. Někteří experti předpokládají významné turbulence, propad důvěry. Našeho regionu by se to tedy moc nedotklo?

Tak jistě by to ochladilo chuť riskovat. Což by ovlivnilo nejen střední a východní Evropu. My vycházíme z toho, že i kdyby došlo k částečnému bankrotu, situace se rychle vyřeší. Ten hlavní dopad na makro úrovni tak pocítí Amerika. Její ekonomika poroste pomaleji. A zároveň dojde k pozdějšímu utažení měnové politiky. My přitom už teď čekáme, že FED zvýší sazby na konci roku 2012; tedy celkem pozdě. A to je důvod proč k odhadům o rychlosti ozdravení přistupovat s jistou skepsí; což se týká i střední a východní Evropy.

Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme