Řecká úsporná opatření jsou podle Papandrea dostatečná
Řecko nechystá další úsporná opatření. Ta, která už byla nastartována, by měla stačit k odvrácení hrozby státního bankrotu. Ve svém výročním projevu věnovaném stavu hospodářství to včera prohlásil řecký premiér Jorgos Papandreu.
Kabinet také chystá urychlení plánovaného snížení daňové zátěže pro podniky. To, společně s pokračujícími reformami, má podle Papandreua přispět ke vzkříšení řecké ekonomiky. Někteří experti ale jeho slovům nevěří a nadále předpovídají, že země nakonec nebude schopná dostát svých závazků. Což bude mít významné dopady na celou Evropu.
Situaci Řecka okomentoval na Rádiu Česko ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík.
Premiér Papandreu včera prohlásil, že pokud se nestane nic nečekaného, Řecko na konci roku skutečně splní ambiciózní slib, že letos seškrtá deficit o 40 procent. Ekonomové mu ale nevěří.
„Když se podíváte na změny, které uskutečnil ve své vládě, tak to jsou změny, které spíš vycházejí vstříc kritikům ostrých reforem. Já se obávám, že vnitřně politická situace Jorgose Papandrea spíše blokuje a ne náhodou trhy tuto situaci takto vnímají,“ říká Michal Mejstřík ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK.
Mejstřík si navíc myslí, že někteří věřitelé se budou muset vzdát části svých pohledávak, aby se Řecko zachránilo: „Já se obávám, že bez hluboké restrukturalizace dluhů, to znamená, že část investorů bude muset dluh odepsat, to asi nepůjde, poněvadž ani ten balíček, který Evropa v podobě 110 miliard euro připravila, není pro Řecko dostatečný.“
Podle Mejstříka by proto úsporná opatření měla být naopak trvdší: „Zcela jednoznačně je nutno vynutit daleko silnější opatření a důsledně je implementovat, nesmí zůstat jen na papíře. Na straně druhé i banky, které Řecko úvěrovaly, tak se nesmí spoléhat na to, že Evropská centrální banka bude bez diskontu tyto obligace odkupovat, což už se podařilo zabrzdit.“