Řecká vláda nemůže po dubnových volbách zaručit pokračování reforem
Dvě hlavní řecké strany slíbily, že po dubnových volbách budou pokračovat v úsporných opatřeních. Jen tak může Řecko získat další díl finanční pomoci. Jenže není jisté, zda získají potřebnou většinu pro sestavení vlády.
Konzervativní Nová demokracie by podle průzkumů mohla získat 27 procent hlasů. Dost na to, aby byla nejsilnější stranou v parlamentu. Jenže má nízký koaliční potenciál.
Extrémní pravice odmítla v reformách pokračovat a levici se další škrty také nelíbí. Socialistický Pasok, který v Řecku patří spíše do středu politického spektra, očekává historický propad na 11 procent.
O druhém záchranném balíku pro Řecko a dalším vývoji tamní dluhové krize mluvil ve Světě o osmé analytik Raiffeisenbank Michal Brožka
Jeho poslanci proto přišli s nápadem prodloužit mandát současné vlády až do konce volebního období v roce 2013. Jinak hrozí, že odpůrci reforem získají většinu.
Zvláštní účet pro mezinárodní pomoc
Řekům se nezamlouvá ani nápad eurozóny, která chce pro řeckou finanční pomoc vytvořit zvláštní účet. Měla by nad ním větší kontrolu a zajistila, že peníze opravdu budou využité na správu dluhu.
Řecká vláda tvrdí, že dostatečný dohled nad penězi zaručují už dřívější dohody. Jenže podle posledních studií se nepodaří dosáhnout plánovaného snížení dluhu ze 160 na 120 procent HDP do roku 2020. Odborníci odhadují, že reálnější je hranice 130 procent.
A i když eurozóna zmírní své nároky tak to stále nebude stačit. Navíc řecká vláda není schopná zaručit, že reformy budou po volbách pokračovat. Mohla by se totiž ocitnout v menšině. Zvláštní účet kontrolovaný věřiteli by tak mohl být jedinou zárukou snižování řeckého dluhu.
Druhý balík je už prý schválený
Druhý záchranný balík pro Řecko je už schválený. Tvrdí to alespoň zdroje agentury Reuters. 130 miliard eur by Řecku mělo být přiklepnuto v pondělí. Podle zdrojů agentury mají hrát v záchranném balíku zásadní roli centrální banky členských států.
Jak ve Světě o osmé řekl analytik Raiffeisenbank Michal Brožka, jedná se o jeden z posledních návrhů, který pochází z Francie. „A sice, že by se národní centrální banky měly nějakým způsobem zapojit do restrukturalizace řeckých dluhů a akceptovat tak ztráty z jejich držení. Ale tento návrh je dost kontroverzní a řekl bych, že zatím zůstává v menšině.“
„Další, realističtější návrh, který je na stole už několik dní, je ten, že by (Evropská) centrální banka nevydělala na tom, že řecké dluhopisy koupila za velmi výhodné ceny, a tohoto zisku by se mohla vzdát ve prospěch boje s dluhovou krizí,“ nastínil Brožka.
