Řecká vláda odložila dohodu s mezinárodními věřiteli o další půjčce
Řecká vláda odsouvá na zítřek podpis dohody s mezinárodními věřiteli, která jí zaručí další finanční injekci, tentokrát v hodnotě 130 miliard eur. Půjčka, která má Řecko zachránit před krachem, je podmíněná tvrdými úspornými opatřeními. Tamní politické strany, které se připravují na blížící se volby mají obavu, že přijdou o voliče a výrazně nepopulární kroky přijímají velmi skepticky nebo je rovnou odmítají.
Podle spolupracovnice Českého rozhlasu v Řecku Pavly Smetanové je řecká veřejnost všeobecně výrazně proti splnění náročných podmínek další mezinárodní půjčky.
„Řekové říkají, že se dostali za hranici svých možností, že už ty škrty jsou tak velké, že už prostě nemohou dál. Organizují se další stávky. Zítra má být zase 24hodinová generální stávka,“ uvedla Pavla Smetanová.
Podotkla, že mezi lidmi v Řecku jsou velké sociální rozdíly a krize a škrty nejvíce postihují nejchudší z nejchudších, kterým se mají ještě dále snižovat platy a nezaměstnaným snižovat podpory v nezaměstnanosti.
Spolupracovnice Českého rozhlasu v Řecku Pavla Smetanová a hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš mluví o další půjčce Řecku ve Stalo se dnes na Radiožurnálu.mp3
„Řekla bych, že střední vrstva to nepociťuje ještě tak silně a samozřejmě bohatí lidé to asi nepocítí jen tak rychle,“ řekla Pavla Smetanová.
Dodala, že Řekové nechápou, že odmítnutí půjčky by velmi pravděpodobně znamenalo státní bankrot, a to zřejmě už v březnu, neboť nevěří celému systému.
„Oni mají pocit, že je s nimi hrána nějaká nečistá hra, a že vlastně by bylo lepší se vrátit k drachmě-. A nedovedou si opravdu představit, co by ten bankrot přinášel. Proto se také tak zuřivě brání proti jakýmkoliv opatřením,“ vysvětlila Pavla Smetanová.
To, zda zítra řecká vláda přistoupí na tvrdé podmínky pro získání další finanční injekce, je podle jejích slov tak „50 na 50“. Vláda podle ní může také celou záležitost ještě pár dní protahovat, jak je to v Řecku zvykem.
Kdyby řecká vláda skutečně na podmínky další půjčky nepřistoupila, znamenalo by to podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše „krok blíž“ k neřízenému bankrotu řeckého státu.
Jednání o půjčce nekončí. Řekové chystají další generální stávku
Číst článek
„Kdyby došlo k neřízenému bankrotu, tak by nikdo nepomohl řeckým bankám, a ty by s pádem vlastního státu prakticky padly taky, protože jsou hlavními držiteli dluhu řeckého státu, a tím pádem by přišli i běžní Řekové o většinu svých úspor v bankách,“ uvedl Jan Bureš.
Připomněl, že je nutné jednat rychle, protože Řecko má na začátku března splatit dluhopis v hodnotě zhruba 14 miliard eur a bez nové dohody se svými „zachránci“ to nebude schopno učinit.
„Ztráta úspor by velice pravděpodobně jen dál stlačila domácí poptávku, protože normální Řekové by se okamžitě ocitli daleko chudší. Vedle toho by si na sebe Řekové ušili daleko tvrdší bič, než na ně v tuhle chvíli šije Mezinárodní měnový fond, který je tlačí do nových úspor, protože by byli nuceni okamžitě fakticky rozpočet vyrovnat,“ vysvětlil Jan Bureš.
