Řecké banky se dostávají v předvolební atmosféře pod stále větší tlak. Čelí totiž velkému odlivu vkladů. Řekové denně vyberou z bank 500 až 800 milionů eur a výběry se s blížícím se termínem voleb rostou.

10:36 14. června 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Míra dluhu Řecka, před realizací nejrůznějších opatření, je na letošní rok odhadována na téměř 170 procent HDP. Jen pro srovnání, míra dluhu Španělska je zhruba 80 procent HDP.

Řecké banky jsou největšími věřiteli mimo veřejné pomoci místní vlády. Jsou daleko více angažovány než například banky německé nebo francouzské. Ty jsou v Řecku nejvíce angažovány ze zahraničních bank.

„Tíha dluhu na řecké banky a následně potom na případný kolaps reálné ekonomiky je ještě závažnější než v případě Španělska, a to ve Španělsku není vůbec triviální. Španělské banky jsou proslulé svojí koncentrací. Zhruba tři nebo čtyři španělské banky mají naprosto lví podíl - osmdesát nebo více procent na tamním bankovním a následně klientském trhu,“ říká analytik Petr Zahradník z evropské kanceláře České spořitelny.

Řekové vybírají podle médií z domácích bank 500 až 800 milionů eur denně.

„Jakýkoli odliv prostředků z bank omezuje jejich zdroje, které mohou použít právě v oblasti reálné ekonomiky a nějakým způsobem ji pomoci za předpokladu, že ty zdroje budou sníženy nebo drasticky redukovány. Řecké banky potom nebudou mít vlastně ani z čeho půjčovat reálnému sektoru," říká Zahradník.

Řekové chtějí jiný záchranný balík. EU by byla ochotná o změně uvažovat

Číst článek

Přitom je potřeba, aby se reálný sektor dostal relativně velmi brzy na nohy a nějakým způsobem fungoval. Odliv zdrojů z řeckého bankovnictví ale může působit přímo opačným směrem.

Řecké banky jsou většinou dceřinými bankami. Může tedy nastat i lavinový efekt mateřské bankovní skupiny. Na konci lavin nebo dominových efektů ale Petr Zahradník nevidí české bankovnictví:

„Propojení mezi bankami působícími u nás a bankami působícími v Řecku je, řekl bych, téměř nulové. Z pohledu řecké vlády a cenných papírů, které vydala, je poměrně velká část v zahraniční državě, v rukou německých a francouzských bank a ty jsou v České republice buď přímo nebo prostřednictvím klientů angažovány poměrně hodně. Jinak dominový efekt může být informační, ale v České republice je úplně jiná ekonomická situace. Mám pocit, že i při největší míře fantazie, dohlédnutí na to, že by se například čeští klienti chovali podobně, přiznám se, že neumím.“

Barbora Kreuzerová, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít