Řecko dostalo od EU slib pomoci, dál ale musí šetřit
Eurozóna má konkrétní plán pomoci Řecku. Zadlužený stát si podle evropských lídrů musí nadále půjčovat normální cestou na finančních trzích, pokud se ale jeho situace zhorší, Evropa mu přijde na pomoc. Základem budou úvěry Mezinárodního měnového fondu a půjčky jednotlivých členských zemí eurozóny.
Plán eurozóny na pomoc zadlužené zemi má stabilizovat společnou evropskou měnu. Účast v koordinovaném programu půjček bude dobrovolná. Do systému pomoci se nemají zapojit ostatní země Unie.
Jednání evropských lídrů o pomoci Řecku sledoval v Bruselu zpravodaj ČRo Ondřej Houska
Dohoda počítá s tím, že by se zapojil i Mezinárodní měnový fond (MMF). Oproti původní dohodě se ale primárně budou angažovat země eurozóny.
„Většina těch prostředků by měla jít z členských zemí eurozóny. Zapojení Mezinárodního měnového fondu se považuje za zcela poslední řešení,“ řekl po prvním dnu unijního summitu premiér Jan Fischer.
Pomoc by měla formu dvoustranných půjček a došlo by na ni jen tehdy, kdyby si Řecko nebylo schopné půjčovat na finančních trzích. Jak potvrdil slovenský premiér Robert Fico, jedná se o zajištění pro případ největší nouze.
„Je to mechanismus, který se možná nikdy ani neuplatní. Ale je tady a je to jasný signál pro finanční trhy, že kdyby se cokoli stalo a pokračovaly jakékoliv spekulace, které by znemožnily poskytnutí financí Řecku na finančním trhu, tak eurozóna zasáhne ve spolupráci s MMF,“ uvedl.
Řecko nedostane peníze za zvýhodněné úroky, ale za tržní cenu. Už takto konkrétní plán má srazit míru úroků, za které si dnes musí Řecko půjčovat na finančním trhu. Athény si musejí v příštích dvou měsících půjčit v přepočtu přes půl bilionu korun.
Sarkozy: Dohoda má preventivní charakter
Program kombinující úvěry Mezinárodního měnového fondu s půjčkami jednotlivých států, připravili společně největší tahouni eurozóny Německo a Francie. Následně jej přijalo i zbývajících 14 zemí euroskupiny.
„Dohoda, které jsme dosáhli, má jasně preventivní charakter. Očekáváme, že se promítne v normalizaci situace na finančních trzích ve vztahu k Řecku,“ prohlásil francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Řečtí politici dohodu vítají
Většina řeckých politiků projevenou eurosolidaritu považuje za historický okamžik, a to nejen pro samotné Řecko, ale i pro celou eurozónu. Ta se vůbec poprvé dostala do situace, kdy musela rozhodovat, zda se postaví za svého člena zmítaného finančními problémy.
Za pomoc poděkoval i řecký prezident Karolos Papoulias. Řekl, že je to nejhezčí dárek Řecku ke Dni nezávislosti. Včerejší oslavy nejvýznamnějšího řeckého svátku proběhly oproti předchozím letům velice skromně, je tedy patrné, že vláda chce jít v úsporných opatřeních příkladem.
Vcelku pozitivně se k pomoci eurozóny vyjádřili i komunisté, kteří jinak členství Řecka v Unii příliš nefandí. Podle nich je tato pomoc lepší než „barbarská opaření“ zavedená řeckou vládou v čele se socialistou Jorgosem Papandreem.
Řecko musí do konce května sehnat 22 miliard eur zejména na splátky starých úvěrů. Řekům se sice v poslední době dařilo prodávat státní dluhopisy, ale jen za cenu velmi vysokých úroků, které financování státního dluhu značně prodražují.
Podle premiéra Papandrea se navíc blíží okamžik, kdy si jeho země už nebude moci dále půjčovat. Řecká vláda ještě oficiálně o žádnou pomoc 16 zemí eurozóny nepožádalo nicméně se předpokládá, že to po skončení summitu sedmadvacítky v Bruselu udělá.
