Řecko je na pokraji platební neschopnosti, ECB už nepřijímá dluhopisy

Ratingové agentury snižují hodnocení úvěrové spolehlivosti Řecka do kategorie selektivní platební neschopnosti. Po agentuře Fitch tak učinila i Standard & Poor's. Řecké dluhopisy tak momentálně nepřijímá ani Evropská centrální banka. V noci na dnešek sice řecký parlament schválil některá úsporná opatření, kritická situace ale trvá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Před řeckým parlamentem se znovu demonstrovalo proti balíčku úsporných opatření | Foto: Reuters | Zdroj: Reuters

„Ukazuje se, že celý projekt záchrany Řecka nemá šanci bez krachu řeckého státu, bez očištění od dluhů mnohem hlubšího, než je to, co se dojednalo. Bez další mezinárodní pomoci to řadu let v Řecku nepůjde. Problémem je, že řecká ekonomika není konkurenceschopná a tím pádem negeneruje finanční toky, ze kterých by dluhy jednou mohla zaplatit,“ upozorňuje hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Hodnocení Řecka jako platebně neschopného nedovoluje Evropské centrální bance poskytovat zemi další úvěry. Řecké banky jsou ale na této pomoci závislé.

Přehrát

00:00 / 00:00

Důvody přiblížení Řecka k platební neschopnosti i problémy dalších jihoevropských ekonomik vysvětlil na Rádiu Česko hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík

Podle Mertlíka však rozhodnutí agentury S&P řecký bankovní sektor už příliš poškodit nemůže: „Součástí balíku pomoci, který není kryt nějakým kolaterálem a podobné rozhodnutí se ho netýká, je i poměrně velká částka v desítkách miliard eur na rekapitalizaci řeckých bank a jejich záchranu. Řecké banky jsou už dnes v situaci, kdy by bez zahraniční pomoci a bez pomoci státu přestaly existovat.“

Stopka řeckým dluhopisům by měla pro ECB platit až do půlky března, kdy by měl být aktivován takzvaný plán posílení záruk, který eurozóna schválila loni. Do té doby bude muset Řecko financovat svůj provoz penězi z předchozích úvěrů.

Problémový jih

Špatné zprávy přicházejí také ze Španělska. To bude muset podle Evropské komise vysvětlit, proč je jeho schodek za rok 2011 vyšší, než se čekalo. „Shodné s Řeckem je to, že se tam projevuje cyklus, kdy v důsledku snížení veřejných výdajů klesne agregátní koupěschopná poptávka v zemi a v důsledku toho klesne i hrubý domácí produkt,“ vysvětluje ekonom.

„A protože klesne HDP, tak se sníží veřejné příjmy a zvýší se deficit státního rozpočtu, na což se zpravidla reaguje tím, že se dále sníží veřejné výdaje, aby se snížil deficit a tak to dokolečka, spirálovitě může pokračovat dál,“ tvrdí Mertlík.

Naopak Portugalsku se podařilo splnit podmínky evropské Trojky a dostane další část záchranného balíku. Jedná se o 14,6 miliardy eur, tedy asi 365 miliard korun.

„V Portugalsku byly veřejné finance vždycky relativně v pořádku, ale má problémy především z toho, jak je ekonomicky nevýkonné. Portugalská ekonomika podobně jako řecká máloco vyváží, jejím hlavním exportním artiklem je turistický ruch. Už v době, kdy evropská ekonomika rostla, bylo buď v recesi, nebo mělo zhruba nulový růst. A bojovalo s tím, že mu silný kurz eura dělal potíže, na rozdíl třeba od Německa,“ upřesňuje ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Rating Řecka

Barbora Kreuzerová, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme