Řecko je znovu bez peněz, trojka projedná i možný odchod z eurozóny
Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, tedy takzvaná trojka, se sejdou s řeckým premiérem Antonisem Samarasem. Mělo by tak být jasnější, zda Řekové zůstanou v eurozóně, nebo ji opustí.
Mluvit se má například o posledním plánu pro Řecko. Nový „záchranný kruh“ by měl stát na základním pilíři – centrální banky zemí eurozóny by musely odepsat až 30 procent hodnoty řeckých dluhopisů.
Snížilo by se zadlužení země o 70 až 100 miliard eur, tedy na úroveň zhruba 100 procent hrubého domácího produktu. Pak by si už Řecko pomohlo z dluhové krize samo.
Jarní povolební boje a průtahy kolem sestavení vlády podstatně zpozdily většinu reforem, které Řekové slíbili výměnou za finanční pomoc.
Bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska mluví o situaci Řecka v Ozvěnách dne na Radiožurnálu
Podle očekávání by se dnes řečtí předsedové koaličních stran měli znovu posadit ke stolu a schválit vládní plán škrtů na příští dva roky. Ten počítá s úsporou bezmála 12 miliard eur. Výrazně by se tak měly zvýšit poplatky za návštěvu lékaře a naopak pravděpodobně snížit příspěvky pro státní zaměstnance, když odcházejí do důchodu. Otázkou je, co na navržená opatření řekne zmíněná trojka.
Řecký premiér však má s prosazením úspor problémy. Lídr socialistů Evangelos Venizelos i předseda Demokratické levice Fotis Kuvelis nesouhlasí s některými opatřeními, která by prý zasáhla ty nejnižší vrstvy. Vadí jim snižování platů ve státním sektoru, rušení sociálních dávek nebo snižování důchodů.
Strach z dalších protestů
Politici se také bojí další vlny protestů. Teď už je sice nežene snaha zalíbit se voličům, jako tomu bylo před volbami, nicméně generální stávky ještě víc brzdí ekonomiku a snahy tamního kabinetu.
A ani v den klíčového jednání tomu není jinak. Dnes čeká Řecko celodenní stávka bankovních zaměstnanců na protest proti vládním opatřením v bankovním sektoru.
Finanční situace Řecka je přitom opět kritická. Peníze z předchozí pomoci vystačí zemi jen do srpna, další pomoc má přitom přijít až v září. Závažnost situace dokládá i fakt, že do země přicestoval předseda Evropské komise José Barroso.
Z hlediska celé eurozóny byl zásadní slib šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho, že pro záchranu eura udělá cokoliv. Nejočekávanější „cokoliv“ je, že ECB začne nakupovat italské a španělské dluhopisy v zájmu toho, aby srazila jejich – stále ještě vysoké – úroky.
Je ale otázka, jestli to bude stačit. V minulosti podobná opatření pomohla jen krátkodobě. Vedení Evropské centrální banky zasedá už za dva dny.
