Řecko míří k bankrotu, propadají se i světové burzy
Zadlužené Řecko se dál propadá směrem ke státnímu bankrotu. Akcie bank na řecké burze dnes klesly o propastných devět procent. Burza následně zakázala krátkodobé spekulativní obchody. Kvůli řecké krizi klesají hodnoty akcií po celém světě. Kurz společné evropské měny euro se propadl na nové roční minimum vůči dolaru.
„Řecko sice není na globální ekonomice příliš velkou ekonomikou, ale v důsledku velké propojenosti a globalizace je pravděpodobné, že hospodářský kolba Řecka by hluboce zasáhl věřitele, které drží řecké státní dluhopisy,“ poznamenal analytik České spořitelny Jan Jedlička.
O současné finanční situaci Řecka a Evropské unie mluvil na Rádiu Česko investiční bankéř Ondřej Jonáš.
Podle něj tak hrozí, že by křehké oživení řecký kolaps zcela udusil. „Naopak bychom se mohli dostat do ještě hlubší fáze finanční krize, než byla v roce 2008,“ upozornil Jedlička.
Řecké dluhopisy u investorů přišly i o poslední zbytky důvěry a Athény prakticky nemají šanci dál si půjčovat. Země platící eurem a Mezinárodní měnový fond Řecku slíbily půjčky přesahující 1 bilion korun. Na jejich uvolnění se ale zatím nedohodly.
Němci požadují, aby řecká vláda schválila další tvrdé škrty. Německé poslance bude o nutnosti pomoci Řekům přesvědčovat šéf Mezinárodního měnového fondu i Evropské centrální banky.
Většina ekonomů se ale shoduje, že ani mezinárodní pomoc Řeky nezachrání. Athény můžou dluhové spirále uniknout jen tehdy, když nemilosrdně osekají státní výdaje.
Bankrot v přímém přenosu
Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše je bankrot Řecka jistý: „Myslím, že můžeme konstatovat, že bankrot Řecka se odehrává před očima. Je to celkem slovíčkaření, jak se tomu bude říkat. Řecko dnes nemá přístup k půjčkám, jeho obligace se obchodují za výnosnost nad patnáct procent a pojistit svoji investici do řeckých dluhopisů je dneska dražší než v případě Ukrajiny nebo Nigérie.“
Situaci se snažil dnes ráno uklidnit prezident Evropské unie Herman Van Rompuy. Prohlásil, že jednání o detailech uvolnění pomoci Řecku pokračují podle plánu, otázka vyhlášení bankrotu v Řecku prý nepřipadá v úvahu. Pohled na finanční zpravodajské servery ale ukazuje, že investoři jsou ke slibům Van Rompuye skeptičtí.
I Jonáš si myslí, že slíbených 45 miliard eur Řecku stejně nepomůže: „ Je to záplata, která by možná Řecku poskytla prostor pro dýchání pro příštích několik týdnů, případně měsíců. Smrtící spirála je dána nízkou efektivitou a produktivitou Řecka, vysokými mzdami a nemožností devalvovat vlastní měnu. Takže je to politický problém vnitřní a trhy jsou skeptické ke schopnosti současné řecké vlády realizovat změny.“
Co bude s Řeckem dál?
Podobně jako Jonáš vidí situaci Řecka Petr Robejšek, odborník na strategické a ekonomické záležitosti. Podle něj se při dnešních jednáních představitelů MMF a Evropské centrální banky s německými politiky bude ‚potajmu jako doposud‘ rozhodovat o tom, co s Řeckem bude dál:
„Protože všem těmto lidem je už dávno jasné, a v tomto smyslu obelhávali veřejnost i sami sebe, že Řecko tu úlohu nezvládne a že stojí před bankrotem. A teď jde jen o to, co z toho plyne pro eurozónu a co z toho plyne pro Řecko jako takové,“ upozornil Robejšek v Ozvěnách dne Radiožurnálu.
Obavy o Portugalsko
Finanční trhy se obávají, že velké problémy čekají také další země eurozóny. Mluví se hlavně o Portugalsku, kterému včera agentura Standard and Poor's snížila rating.
Podle analytika X Trade Brokers Jaroslava Brychty je situace Portugalska rozhodně daleko lepší než situace Řecka. Variantu pomoci Evropské unie nebo Mezinárodního měnového fondu ale podle něj vyloučit nelze.
„Samozřejmě v tomto případě záleží především na portugalských politicích, zda-li budou ochotni tnout do živého a nějak výrazně šetřit, což by trhy uklidnilo,“ upozornil Brychta.
Podle ekonoma ze společnosti Partners Pavla Kohouta bychom měli být po řeckém pádu velmi opatrní při sestavování státního rozpočtu. Je totiž možné, že kvůli problémům Řecka, Portugalska, Španělska a dalších zemí se budou obecně zhoršovat ratingy států a bude se tak prodražovat financování státního dluhu.
Kohout také řekl, že může vzrůst tlak hlavně ze strany Německa na to, aby se zpřísnily podmínky pro kandidáty na vstup do eurozóny. „Určité podmínky by si ale měli na dodržování disciplíny v eurozóně klást i kandidátské země, tedy třeba i Česká republika,“ dodal Kohout.
