Řecko musí plnit úsporný plán, jinak další peníze neuvidí
Řecko musí přesně plnit podmínky zahraniční finanční pomoci, jinak se dalších půjček nedočká. Ministři financí eurozóny dali na své neformální schůzce v polské Vratislavi Řecku jasně najevo, že musí plnit svůj ozdravný hospodářský program.
V opačném případě nedostane další záchrannou půjčku ve výši 109 miliard eur. Neplněním jeho závazků je ohrožená i říjnová splátka z už schváleného prvního záchranného balíku.
„Bylo jednoznačně deklarované, že podmínkou této tranše a tedy nepřímo i druhé půjčky je plnění programu, kde došlo k jistému skluzu. Řecký ministr financí ale deklaroval ochotu a připravenost přijmout další dodatečná opatření, aby byl program naplněný,“ potvrdil Radiožurnálu slovenský ministr financí Ivan Mikloš.
Návrh na odchod Řecka z eurozóny nezazněl. Některé země ale vyjadřovaly pochybnosti, že se dá řecká zadluženost dlouhodobě udržet. Například Švédsko a Bulharsko nevěří, že to lze stále řešit dalšími půjčkami.
Žádná zásadní rozhodnutí se od schůzky nečekají. Mohli bychom se ale dozvědět, jestli například Finsko ustoupí od požadavku na záruky od Řecka za další půjčky. Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti, shodou okolností Fin Olli Rehn řekl, že doufá, že otázka dvoustranných záruk brzy zmizí se stolu.
USA: Zachraňte euro
Ministři ze zemí eurozóny se sešli také se svým americkým protějškem Timothym Geithnerem. Ten Evropu vyzval k rozhodnějším krokům na záchranu eura.
„Nechceme Evropu oslabenou prodlužující se krizí. Pro Ameriku je lepší, když je Evropa silná,“ prohlásil po jednání Timothy Gheitner. O tom, co přesně americký ministr Evropanům radil, nechtěli ministři financí příliš mluvit.
„V duchu amerického přístupu stimulačních balíčků a bailoutů vyzýval, aby se zvýšila kapacita a flexibilita dočasného evropského záchranného mechanismu. Tedy k tomu, co se už vlastně děje,“ řekl po jednání slovenský ministr financí Ivan Mikloš.
Všechny státy eurozóny přijaly dodatek smlouvy o vytvoření záchranného mechanismu s tím, že k dispozici v něm skutečně bude plných 440 miliard eur. K nějakým stimulačním opatřením v ekonomice, jaké používaly Spojené státy, se ale podle předsedy eurozóny, lucemburského premiéra Jeana-Claudea Junckera eurozóna nechystá.
„Nemůžeme ohrozit konsolidaci veřejných financí, která je teď na dobré cestě. Místo pro nějaké stimulační balíčky teď v eurozóně není,“ prohlásil Juncker.