Řecko nemůže podmínky nové půjčky splnit, myslí si experti
Řecko se pořád pohybuje na hraně mezi setrváním a vypadnutím z eurozóny. Přestože vláda Lukase Papadimose schválila - i přes výrazný odpor mnoha obyvatel - podmínky pro poskytnutí půjčky ve výši 130 miliard eur, experti tvrdí, že Řekové je stejně nemohou splnit.
Eurozóna by mohla o další finanční injekci Řecku rozhodnout už v pondělí. Ještě v neděli se sejde v Bruselu pracovní skupina, která dohodne poslední detaily. Řecko během středeční telekonference ujistilo své věřitele, že v reformách bude pokračovat i po volbách, a upřesnilo, kde ušetří zbylých 325 milionů eur.
Pokud půjde vše podle plánu, tak řecký ministr financí Evangelos Venizelos chce už v pondělí oznámit dohodu o restrukturalizaci dluhu se soukromými věřiteli. Ti by měli odepsat polovinu investic, tedy 100 miliard eur. Kvůli nižším úrokům ale nakonec přijdou o 70 procent.
Nic ale stále není jisté. Ještě před konferencí ministr zkritizoval eurozónu, že chce hodit Řecko přes palubu. Trpělivost dochází především Německu a skepse vládne i mezi některými experty.
„Vůle politických stran v Řecku skutečně spořit neexistuje, a i kdyby existovala, tak řecká společnost tyto úspory nebude snášet,“ myslí si například Petr Robejšek a dodává: „To znamená, jestliže se poslanci pokusí prosadit tyto úspory, tak dojde k sociální explozi.“
A poradce kancléřky Angely Merkelové v otázkách průmyslu, Šéf přední německé průmyslové firmy Bosch Franz Fehrenbach dokonce vyzývá k vypuzení Řecka z eurozony. Stalo se totiž pro ostatní "nesnesitelnou zátěží". Odchod Řecka by podle něj dokonce posílil disciplínu ostatních členských zemí se slabými veřejnými financemi.
Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše je zvláště v severských zemích, zejména v Nizozemí a Finsku, patrná frustrace z toho, že Řecko, které představuje pouze 2 procenta Evropské unie, už dva roky dominuje unijní agendě, a také frustrace z rozporů mezi sliby a činy v Řecku.
„A to, co se změnilo oproti minulému roku, je, že jednak zbytek eurozóny je dneska více izolován od možných dopadů z případného bankrotu Řecka, ale též si uvědomuje, že možná ta politická vůle v Řecku opravdu neexistuje,“ poznamenal Ondřej Jonáš ve Světě o deváté.
