Řecko odmítá, že by mezinárodní plán na jeho záchranu kolaboval
Řecko zvládne provést úsporná opatření a nezbytné reformy, prohlásil ministr financí Evangelos Venizelos. Reagoval tak na kritiku Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Podle nich řecká vláda nezvládá plnit kroky, ke kterým se zavázala. Schodek řeckého rozpočtu je tak o víc než procento vyšší, než předpokládá záchranný plán pro zadluženou zemi.
Podle Řeků zavinila vyšší deficit hluboká hospodářská krize. Ekonomika se propadla víc, než se čekalo, a to způsobilo výpadek státních příjmů.
Unie a měnový fond ale namítají, že krize má maximálně třetinový vliv. Větší roli hraje neschopnost nebo neochota řecké vlády prosadit reformy. Jde například o privatizaci nebo uzavření některých zbytečných státních úřadů.
Řekové ale zdůrazňují, že nakonec vše stihnou. Pokud schodek nedokáží snížit, můžou jim Unie a měnový fond odepřít další část slíbené záchranné půjčky.
Řekové se mají stejně jako před 7 lety
Hrubý domácí produkt Řecka se kvůli krizi prudce propadl a ekonomika je na tom stejně jako v roce 2004. Ztrátu přitom zřejmě dožene až za 10 let. Upozornil na to odborný server Greekdefaultwatch. Podle něj je situace řeckého hospodářství skutečně tragická.
Příjmy z turismu klesly oproti roku 2000 skoro o třetinu. Turistický ruch měl přitom být jedním z tahounů řecké hospodářské obnovy.
Pro ekonomiku je velkým problémem přebujelý státní sektor. Ve srovnání se soukromými firmami je v něm průměrná mzda dvojnásobná.
Celý řecký deficit by přitom zmizel, pokud by daně zaplatilo 40% občanů, kteří se tomu vyhýbají. Jenže neplacení daní je v Řecku podle kritiků málem národním sportem.
