Řecko podle analytiků své dluhy nesplatí. A možná nebude jediné
Pravděpodobnost, že Řecko nesplatí všechny své dluhy, se zvyšuje. O víkendu to přiznali i dva poradci německé vlády. Stále více expertů tak mluví o tom, že otázka už nezní, zda k tomu dojde, ale kdy. I když restrukturalizaci dluhu Řekové nadále odmítají. Podobně jako zástupci dalších dluhovou krizí zkoušených zemí. Ani u nich ale takový krok nelze vyloučit. Romanu Chlupatému to potvrdil akciový analytik banky Saxo Peter Garnry.
Bude restrukturalizace řeckého dluhu prvním a zároveň posledním krokem svého druhu v eurozóně? A nebo je možné čekat, že i další problémové země něco podobného udělají?
Poslechněte si rozhovor Romana Chlupatého s akciovým analytikem banky Saxo Peterem Garnrym.
Řecko má bezpochyby velké problémy. A je jisté, že bude muset prodloužit ... Když se podíváte na jejich dluhopisy s tříletou splatností, tak platí úrok 25 procent. A něco podobného si žádná země nemůže dovolit. To není pro ekonomiku země výhodné. Proto budou muset Řekové odložit dobu splatnosti u vládního dluhu.
A stejně tak budou muset pravděpodobně nějakých 30 až 50 procent odmítnout zaplatit. To bude podle mě jakási první vlna. Pokud se pak podíváme na irské a portugalské dluhopisy, tak i u těch rizikové prémie rostou. A otázka je, zda i tyto země proto nakonec budou muset přistoupit k restrukturalizaci dluhů. Zatím není jasné, co se stane. Ale toto riziko existuje. Nepochybně.
Zaměřme se na možné důsledky pro akciové trhy: finanční tituly jsou kvůli problémům na periferii eurozóny pod tlakem. Které další sektory trpí – a kterých se to až tak moc netýká?
Já bych rád nejprve něco řekl k finančním titulům. Pokud Řecko udělá, co čekám, že udělá, tak to finanční tituly zasáhne. A podle všeho to jsou francouzské banky, kdo má do řeckého dluhu nejvíce zainvestováno; zejména Credit Agricole. Proto, pokud se věci v Řecku budou dál horšit, bude třeba pozorně sledovat francouzský bankovní sektor.
Co se pak sektorů, které jsou z našeho pohledu stále zajímavé, týče, tak to jsou energie, suroviny a informační technologie. Prostě proto, že hospodářské ozdravení pokračuje. A také kvůli tomu, kolik nyní akcie v těchto třech odvětvích stojí. Informační technologie se nám líbí právě z tohoto důvodu. A také kvůli tomu, že trvale posilují. Energie pak závisejí na hospodářském růstu. A pokud tak globální růst jaksi nevykolejí, čekáme, že energie budou posilovat.
Zmínil jste, že restrukturalizace a nebo turbulence v Řecku mohou způsobit problémy francouzským bankám. Existují další země, kde by se více bank mohlo dostat pod tlak?
Většina bank bude pravděpodobně buď přímo a nebo nepřímo zasažena. Nejvíce ale zřejmě francouzské a německé banky. A asi i italské banky. Pokud se tedy Řecko rozhodne restrukturalizovat svůj dluh. Na to by zřejmě reagovaly banky v těchto zemích nejcitlivěji.
Čekáte, že restrukturalize dluhu Řecka a možných dalších problémových zemí eurozóny nějak zasáhne banky a nebo celé bankovní sektory ve střední a východní Evropě?
Přímo podle nás restrukturaliace řeckého dluhu východoevropské banky příliš tvrdě nezasáhne. Mají totiž dostatek kapitálu na to, aby se s tím vyrovnaly. Nicméně, pokud v Řecku nastane skutečný chaos, může trpět celý bankovní trh; celý evropský finanční systém by se mohl dostat pod tlak.
A to by banky ve střední a východní Evropě mohlo do jisté míry nepřímo poškodit. My ale čekáme, že se politici budou snažit udělat co bude jen v jejich silách pro to, aby vše potřebné bylo na podobný krok nachystáno. A že proto restrukturalizace řeckého dluhu – až k ní dojde – nabude mít na trh zásadní vliv, trh už ji ostatně do cen započítal.
