Řecko přesvědčilo eurozónu k výplatě další části finanční pomoci
Jednota řeckých politických stran v postoji k řešení dluhové krize přesvědčila eurozónu. Atény dostanou šestou splátku z balíku 110 miliard mezinárodní finanční pomoci. Rozhodli o tom ministři financí zemí platících eurem na schůzce v Bruselu.
Řecko může dostat dalších osm miliard eur, které je zachrání od vyhlášení platební neschopnosti.
Předseda euroskupiny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker po jednání uvedl, že výplata je možná proto, že jak nový premiér, tak lídři opozice písemně ujistili eurozónu o své podpoře podmínek jejího záchranného plánu.
„K výplatě šesté tranše pomoci dojde, jakmile ji na začátku prosince výkonný výbor Mezinárodního měnového fondu potvrdí. Peníze bude mít Řecko k dispozici v polovině prosince,“ řekl Juncker.
Šéfové státních pokladen zemí platících eurem dále vyzvali Řecko a jeho věřitele, aby urychlili jednání o odpuštění poloviny jeho dluhů podle dohody z říjnového summitu eurozóny. Řešení by ministři rádi viděli v lednu.
Ministři také řešili, jak posílit sílu dnešního záchranného fondu eurozóny a jeho 440 miliard eur. Vymysleli dva nástroje, jedním je jakési částečné zajištění nově vydávaných dluhopisů členských zemí eurozóny, a to i těch, které mají finanční problémy nebo které by dostávaly nějakou pomoc.
Záchranný fond by poskytoval záruku ve výši 20 až 30 % hodnoty bondů v případě poklesu jejich ceny, to znamená, že 400 miliard eur by stačilo na záruku za přibližně asi 1 bilion eur, ale tuto částku zatím nikdo z představitelů eurozóny nechtěl potvrdit.
Dalších nástrojem má být vytvoření jednoho nebo více spolufinancovaných fondů, které by nakupovaly dluhopisy na primárních a sekundárních trzích a kapitál v nich by tvořil jednak peníze z dnešního záchranného fondu eurozóny a také peníze soukromých investorů, možná i mimo eurozónu.
V tomto případě by šlo o to, aby se nákupy snížil tlak na finančních trzích hlavně na ty země, jako jsou dnes Itálie a Španělsko, a zabránilo se stoupání úroků a jejich pádu do další dluhové krize.
Ministři také podle očekávání podpořili kandidaturu Francouze Benoita Coeuréa do nejvyššího vedení Evropské centrální banky. Coueré nahradí italského kolegu Biniho Smaghiho. Jeho odchod souvisí s volbou nového prezidenta ECB, kterým je také Ital. Francie odmítala, že by ve vedení této významné finanční instituce působili hned dva příslušníci italské národnosti.
