Řecko přesvědčilo eurozónu k výplatě další části finanční pomoci

Jednota řeckých politických stran v postoji k řešení dluhové krize přesvědčila eurozónu. Atény dostanou šestou splátku z balíku 110 miliard mezinárodní finanční pomoci. Rozhodli o tom ministři financí zemí platících eurem na schůzce v Bruselu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řecký premiér Lucas Papadimos a předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker | Zdroj: Reuters

Řecko může dostat dalších osm miliard eur, které je zachrání od vyhlášení platební neschopnosti.

Předseda euroskupiny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker po jednání uvedl, že výplata je možná proto, že jak nový premiér, tak lídři opozice písemně ujistili eurozónu o své podpoře podmínek jejího záchranného plánu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O další řecké půjčce mluvil ve Světě o deváté zpravodaj ČRo Pavel Novák

„K výplatě šesté tranše pomoci dojde, jakmile ji na začátku prosince výkonný výbor Mezinárodního měnového fondu potvrdí. Peníze bude mít Řecko k dispozici v polovině prosince,“ řekl Juncker.

Šéfové státních pokladen zemí platících eurem dále vyzvali Řecko a jeho věřitele, aby urychlili jednání o odpuštění poloviny jeho dluhů podle dohody z říjnového summitu eurozóny. Řešení by ministři rádi viděli v lednu.

Ministři také řešili, jak posílit sílu dnešního záchranného fondu eurozóny a jeho 440 miliard eur. Vymysleli dva nástroje, jedním je jakési částečné zajištění nově vydávaných dluhopisů členských zemí eurozóny, a to i těch, které mají finanční problémy nebo které by dostávaly nějakou pomoc.

Záchranný fond by poskytoval záruku ve výši 20 až 30 % hodnoty bondů v případě poklesu jejich ceny, to znamená, že 400 miliard eur by stačilo na záruku za přibližně asi 1 bilion eur, ale tuto částku zatím nikdo z představitelů eurozóny nechtěl potvrdit.

Dalších nástrojem má být vytvoření jednoho nebo více spolufinancovaných fondů, které by nakupovaly dluhopisy na primárních a sekundárních trzích a kapitál v nich by tvořil jednak peníze z dnešního záchranného fondu eurozóny a také peníze soukromých investorů, možná i mimo eurozónu.

V tomto případě by šlo o to, aby se nákupy snížil tlak na finančních trzích hlavně na ty země, jako jsou dnes Itálie a Španělsko, a zabránilo se stoupání úroků a jejich pádu do další dluhové krize.

Ministři také podle očekávání podpořili kandidaturu Francouze Benoita Coeuréa do nejvyššího vedení Evropské centrální banky. Coueré nahradí italského kolegu Biniho Smaghiho. Jeho odchod souvisí s volbou nového prezidenta ECB, kterým je také Ital. Francie odmítala, že by ve vedení této významné finanční instituce působili hned dva příslušníci italské národnosti.

Pavel Novák, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme