Řecko zatím 130 miliard eur nedostane, eurozóna si klade podmínky

Šest hodin trvala schůzka ministrů financí zemí eurozóny k druhému záchrannému programu pro Řecko. Jeho spuštění ale zatím ministři neschválili ani přes dohodu hlavních řeckých stran o novém balíku úsporných opatření. Nový úvěr od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu ve výši 130 miliard eur tak Athény zatím jistý nemají.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Schůzky v Bruselu se zúčastnil i řecký ministr financí Evangelos Venizelos | Zdroj: Reuters

Samotná dohoda hlavních politických sil v Řecku na úsporách včetně snížení minimální mzdy, omezení výdajů na důchody nebo rušení tisíců míst ve veřejné správě eurozóně nestačí.

Jak řekl předseda skupiny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, nejsou ještě na stole všechny kousky skládanky.

Předně musí v neděli řecký parlament schválit dohodu o úsporných opatřeních, za druhé musí vláda rychle určit, kde se letos ušetří 325 milionů eur. U této částky úspor totiž ještě není úplně jasno.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jednání v Bruselu sledoval zpravodaj Pavel Novák a ve vysílání Rádia Česko vše zhodnotil redaktor Ondřej Houska

Eurozóna také žádá silné závazky lídrů politických stran, že budou naplňovat program úsporných opatření, aby byla záruka, že se bude šetřit i po nadcházejících volbách.

Už teď nejsou plněny všechny podmínky dané u prvního záchranného programu, který se začal vyplácet na jaře v roce 2010. Ve státní sféře se nepropouští, privatizuje se pomaleji, než bylo dohodnuto, takže je eurozóna opatrná.

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos přivezl do Bruselu také rámcovou dohodu se soukromými věřiteli o odepsání většiny jejich pohledávek vůči Řecku. Teď ji prostuduje takzvaná trojka, tedy zástupci EU, ECB a MMF.

Chtějí zjistit, jestli se soukromí investoři skutečně zavazují odepsat asi 70 procent svých pohledávek a snížit tak zadlužení Řecka o 100 miliard eur. Pokud Řecko podmínky splní, rozhodne o spuštění druhého záchranného programu příští středu další schůzka ministrů financí eurozóny.

Problémem jsou dubnové volby

Podle redaktora Radiožurnálu Ondřeje Housky je ale otázkou, jestli se Řecku podaří slibované škrty opravdu uskutečnit. Před dubnovými volbami je totiž pro politiky velmi těžké prosazovat tvrdá úsporná opatření. I kdyby se jim to povedlo, je podle Housky téměř jisté, že to nebude stačit.

„Je jasné, že systém záchranné půjčky výměnou za reformy nefunguje, to dnes už řekne snad i José Manuel Barroso (předseda Evropské komise). Je tedy evidentní, že bude muset přijít změna. Jestli to bude odchod Řecka z eurozóny je ale otázka, i tak by totiž stále potřebovalo desítky miliard eur na záchranu bankovního sektoru.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš na Rádiu Česko

Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš upozornil, že se v Řecku výrazně zhoršila hospodářská situace. Čísla, s kterými se dřív počítalo, už dnes nejsou pravdivá. I proto podle něj nebude lehké úspory prosadit.

„Dokládá to i vývoj rozpočtu v letošním lednu. Místo očekávaného 8 procentního růstu daňových příjmů, přišel 7 procentní propad. Ekonomika klesá čtvrtý rok po sobě, nezaměstnanost překročila 20 procent a je jasné, že každé další škrty nejvíc dopadnou na nejchudší vrstvy obyvatelstva,“ řekl Bureš. Hlavní ekonom Poštovní spořitelny přesto věří, že Evropa Řecko nenechá padnout.

„Pravděpodobnost je víc než 50 procent. Nikomu se nevyplatí hnát Řecko do neřízeného bankrotu. Dohoda je jak v zájmu Řecka, protože bankrot by znamenal chaos ve finančním sektoru a ztrátu velké části reálných úspor obyvatel, tak i eurozóny. Byl by tak totiž nastaven precedens pro další slabé články eurozóny,“ vysvětlil Bureš.

Pavel Novák, Igor Maňour, Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme