Ekonomové se domnívají, že Řecko i přes veškerou pomoc nakonec zbankrotuje. Jistou možnost ale vidí v takzvaném spořádaném bankrotu. Řecko by se díky tomu mohlo dohodnout s investory, že zaplatí míň, než dluží.

Tento článek je více než rok starý.

12:02 10. května 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Státní bankrot například zažila Argentina na konci roku 2001. Mezi lidmi vypukla panika. Brali útokem banky a masově vybírali vklady, vláda chtěla zabránit kolapsu a výběr peněz zablokovala. Následovaly nepokoje a rabování. V čele země se za pár týdnů vystřídalo hned několik prezidentů. Argentina už nezvládala platit své závazky a tak ji nikdo nechtěl půjčit.

Co se děje po bankrotu?

Stát může dále platit jen to, na co mu stačí jeho příjmy. Peníze na dluh už mu nikdo nedá, proto se škrtají důchody, radikálně se snižují platy, hledá se každá úspora. Tak by ale Řecko nemuselo vůbec dopadnout, protože existuje takzvaný spořádaný bankrot, neboli restrukturalizace dluhů.

Stát se s investory dohodne na tom, že jim zaplatí míň, než dluží, a že tak učiní se zpožděním. Takovým postupem prošla například Dominikánská republika nebo Uruguay. Celá řada ekonomů tvrdí, že tohle je cesta pro Řecko.

„Bylo by mnohem lepší restrukturalizovat řecký dluh už teď, protože pak by nebyla potřeba tak velká zahraniční pomoc,“ říká ředitel bruselského Střediska pro studia evropské politiky Daniel Gross.

Mnozí ekonomové se ale domnívají, že Řecko se bankrotu do budoucna, i přes miliardovou pomoc, pravděpodobně nevyhne, protože Řekové nechtějí přistoupit k tomu, co je sice bolestné, ale po letech žití na dluh nezbytně nutné - k tvrdému utahování opasků.

Ondřej Houska, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít