Řecký ministr financí vyzval k odkladu splatnosti dluhopisů, které vlastní ECB

Řecký ministr financí Janis Varufakis dnes vyzval k odložení data splatnosti dluhopisů, které vlastní Evropská centrální banka (ECB). Eurozóna v únoru souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu. Vyplacení dalších peněz ale podmínila předložením podrobného plánu reforem. Varufakis se snaží o zmírnění podmínek záchranného programu a oživení řecké ekonomiky. Rozsáhlé škrty prohloubily recesi a celková životní úroveň Řeků klesla.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řecký ministr financí Janis Varufakis | Zdroj: Reuters

„Během léta si řecké ministerstvo financí bude muset od partnerů nějakým způsobem půjčit přes 6,5 miliardy eur (184 miliard Kč), aby splatilo část dluhopisů. Další cenné papíry v hodnotě kolem 27 miliard eur máme splatit v dalších měsících nebo letech,“ řekl Varufakis na konferenci v Aténách.

„Jejich splatnost by měla být odsunuta do vzdálené budoucnosti. To je jasné. Myslím, že to chápou i lidé z Evropské centrální banky,“ dodal.

Banka cenné papíry získala v letech 2010 a 2011 v rámci programu nákupu státních dluhopisů s názvem Securities Market Programme.

Varufakis označil finanční situaci Řecka za "velmi naléhavou" a řekl, že vláda má peníze jen na zhruba dva týdny.

Eurozóna v únoru souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Maximos Mansion - sídlo řeckého premiéra | Foto: Reuters

Ministři financí eurozóny v pondělí uvítali pokrok v jednáních Řecka s mezinárodními věřiteli. Upozornili ale, že k získání souhlasu věřitelů s řeckými reformními plány bude zapotřebí více času a úsilí.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se už na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč).

Výměnou za úvěrovou pomoc však v uplynulých letech musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.

Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

ČTK, Tea Turková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme