Řekové bojují s krizí i návratem k zemědělství, pěstují třeba bylinky

Hospodářská recese postihla v Řecku všechny obyvatele beze zbytku. Malá biofarma na ostrově Korfu ale odolává všem negativním vlivům. Řekové sice zatím neprožívají žádnou velkou biománii, ale čím dál tím více lidí si dává pozor na to, co jí. Mladí biozemědělci to ale nemají snadné. Potýkají se s řeckými úřady a bojují o přežití.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Biofarma na ostrově Korfu

Biofarma na ostrově Korfu | Foto: Pavla Smetanová

Kalliopi je poloviční Řekyně, která vyrůstala na Korfu. Se svým irským manželem Fergalem se seznámila v rodné zemi své matky, Jižní Africe. Po několika společných uspěchaných letech v Johannesburgu se vrátili zpět do Řecka.

„Rozhodli jsme se založit si biofarmu. Pěstujeme bylinky, bazalku, koriandr a všechno možné, i to, co se běžně nedá sehnat. Můj tatínek se vždycky zabýval zemědělstvím. Pochází z Metsova, kde se naučil hospodařit a naučil to i nás,“ prozrazuje Kalliopi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Biofarmu na ostrově Korfu navštívila spolupracovnice ČRo v Řecku Pavla Smetanová

„My přírodu milujeme, takže jsme udělali tohle rozhodnutí. Když někdo chce, může uskutečnit cokoliv, potřebuje k tomu ale dostatek nadšení,“ dodává.

Krásně upravený pozemek hýří a barvami a ve vzduchu je cítit vůně jara. Záhony artyčoků, divokého chřestu, dýní a lilků jsou pečlivě okopané.

„Hodně jsme si načetli, učíme se chybami. První tři čtyři roky byly těžké, více jsme ztratili, než získali,“ vzpomíná Kalliopi na začátky farmaření.

V létě tráví manželé celý den na farmě a v zimě zavařují sluncem sušená rajčata, sbírají olivy a vyrábějí olej. Také zavařují pomerančové marmelády a starají se o propagaci a reklamu.

Biofarma na ostrově Korfu | Foto: Pavla Smetanová

Jejich systém spočívá v rozesílání čerstvé nabídky mailem, každý si pak může vybrat a objednat, co je zrovna k mání a Kalliopin manžel pak rozváží dvakrát do týdne objednávky po okolí.

„Snažíme se z toho žít. Jíme vlastní produkty. Máme naši zeleninu, naše maso. Můj tatínek má ovce, kozy a krávy, takže máme sýry, vyrábíme fetu a mozarellu, jogurty a máslo. A máme i slepice," popisuje Kalliopi.

Řecká byrokracie

Vysvětluje, že se takovým podnikáním ve zdejších podmínkách zbohatnout nedá a vypráví, jak největším problémem celého biofarmaření není ekonomická krize, ale především řecká byrokracie, která jim doslova házela klacky pod nohy.

„Tady potřebujete obrovské množství razítek a papírů, teď už máme dokonce i označení bio. Chtěli bychom ale získat ještě povolení na značku bio olej,“ dodává.

Kalliopi vzpomíná, jak jim každý radil, že musí úředníky prostě podplatit, ale oni si raději vybrali delší a méně schůdnou cestu, kterou se pomaličku dostávají k cíli.

Biozemědělci Kalliopi a Fergal | Foto: Pavla Smetanová

Jejich podnikání není kupodivu založeno na domácích zákaznících.

„Většina našich zákazníků jsou cizinci, kteří žijí na ostrově. Mnozí Korfané mají své pozemky a zahrady, svůj olej, takže kupují hlavně med,“ popisuje.

Kalliopi tvrdí, že svoji práci miluje. „Je krásné být místo v kanceláři pořád venku. Každé ráno se tu probouzíme šťastní.“

Pavla Smetanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme