Řekové prý požádali o možnost zbankrotovat. Vláda to popírá
Řecká vláda přiznala, že svoje dluhy nedokáže splatit. Požádala proto Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o provedení řízeného státního bankrotu. Kabinet tyto zprávy popřel, ale řecký tisk označuje bankrot za hotovou věc. Nervozitu v eurozóně přitom výrazně zvýšily i finské volby, ve kterých rekordně uspěli euroskeptici.
Řekové údajně požádali o takzvanou restrukturalizaci svého dluhu. To může znamenat prodloužení doby splátek, snížení úroků nebo přímo škrtnutí části dluhů.
Tak jednoduché to ale není. Pokud státní bankrot skutečně nastane, Řekům pak nikdo nepůjčí a budou muset žít s vyrovnaným státním rozpočtem, což je nedosažitelná meta současné Evropy, nemá jej ani Německo.
Většina analytiků tvrdí, že něco takového je nevyhnutelné, protože Řekové své obrovské sluhy splatit prostě nedokáží. Vláda ale stále tvrdí, že se jí situaci podaří stabilizovat.
Podobně alespoň navenek vystupuje i Evropská komise nebo Evropská centrální banka. Totéž až donedávna tvrdily i ostatní evropské země.
Podle zdrojů Radiožurnálu ale na poslední schůzce unijních ministrů financí Němci naznačili, že je potřeba začít restrukturalizaci řeckých dluhů připravovat.
Cestou je řízený bankrot
Podle hlavního analytika Poštovní spořitelny Jana Bureše je řecký dluh sám o sobě závažným problémem, ať už Řecko požádá o restrukturalizaci nebo ne.
„V roce 2012 bude dluh pravděpodobně atakovat úroveň 170 procent HDP a jen na úrocích budou Řekové platit každoročně více než 10 procent HDP. To je podle mne tak velké sousto, které nejsou sami schopni zvládnout,“ míní hlavní analytik Poštovní spořitelny. Záleží podle něj na tom, za jakých okolností se restrukturalizace provede.
„Pokud je bankrot nějakým způsobem řízený a Řecko ho nevyhlásí jednostranně, ale například po dohodě s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií a současně by například MMF zabezpečil, aby se krize nepřesunula do evropského bankovního systému, tak to Řecku může přinést úlevu,“ tvrdí Bureš. Pozitivní vliv by řízený bankrot Řecka měl i na státy mimo eurozónu, včetně Česka.
„Pokud dojde na elegantní scénář, restrukturalizace dluhu bude řízená a podaří se ukočírovat situaci v řeckém a celoevropském finančním sektoru, tak může být dopad na země neplatící eurem pozitivní. Pokud by došlo na katastrofický scénář s neřízeným bankrotem a velkou finanční nákazou, tak na tom budou bity všechny malé otevřené ekonomiky, ať už jsou v eurozóně nebo mimo ni,“ dodal hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
S pomocí Řecku nesouhlasí Praví Finové
Finsko je jedinou zemí eurozóny, v níž musí pomoc ohroženým zemím schválit přímo parlament. Euroskeptická strana Praví Finové, která zaznamenala ve volbách rekordní vítězství, je proti pomoci oslabeným států platícím eurem. Je tedy možné, že bude prosazovat odmítnutí pomoci Portugalsku, které požádalo o evropskou pomoc po Řecích a Irech.
Šéf Pravých Finů Timo Sojni na stanici BBC voličům slíbil, že se proti pomoci Portugalcům tvrdě postaví. Doufá, že se Praví Finové dostanou do vlády, kde pomoc Portugalcům zablokují. Ujistil však Evropany, že se nemusí bát extremismu.
Zprávy o chystaném řeckém bankrotu trhy a analytici očekávají delší dobu. Podle většiny odborníků je evidentní, že Řekové svoje dluhy nedokáží splatit a budou muset zbankrotovat.
Řekové mají schodek státního rozpočtu zhruba 10 procent HDP a pokud by se řecká státní pokladna musela změnit na vyrovnanou, chyběly by peníze na mzdy nebo důchody.
Pokud je ale státní bankrot nevyhnutelný a Řekové své dluhy splatit nedokáží, dříve nebo později k němu budou muset sáhnout. Podle odborníků na něj možná dojde ještě letos.
