Řekové žijí už dva roky ve stínu krize a nejistoty. Musejí si zvykat na nové poměry

Už několik let je dominantním tématem evropské politiky řecká krize. Od začátku ji provází protesty v ulicích Atén a dalších měst. Zdaleka ne všichni Řekové ale schvalují ozbrojený odpor proti reformám. A ví, že část zodpovědnosti za krizi nese každý z nich.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstrující Řekové způsobili v centru Atén milionové škody | Zdroj: Reuters

„S eurem všechno zdražilo. Třeba láhev vody stála původně 15 centů, ale ze dne na den najednou celé euro. Až po protestech obchodníci zlevnili, ale jen na 50 centů. I tak to byla obrovská inflace,“ popisuje své zkušenosti řecký historik Babis, který se živí jako průvodce po antických památkách.

Po několika měsících vyrostly i platy, aby si Řekové mohli nový život dovolit. Řekové si ale rychle zvykli žít nad poměry. V Athénách se každý měsíc utrácelo 200 milionů eur za šaty, zábavu a restaurace.

A Babis dodnes nechápe, jak lidé, kteří si vydělávali méně než on, měli mnohem vyšší životní standard.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Ondřeje Boudy o tom, jak se Řekům v krizi, v Ranním Radiožurnálu.mp3

Až donedávna by si v Řecku nikdo nekoupil ojeté auto nebo oblečení ze secondhandu. A když došly peníze, nebyl problém říct si o další.

„Dělník v přístavu si vydělával 50 až 100 tisíc eur ročně. Půlku pracovní doby přitom strávili stávkováním za vyšší platy. Přitom vydělávali stejně jako ministři ve vládě,“ říká Babis.

V jiných odvětvích podle něj nebyl nominální plat zas až tolik důležitý. „Doktoři nebo úředníci si vždycky přivydělávali obálkovou metodou,“ připomíná a dodává, že korupce je v řecké společnosti všudypřítomná. Babis si upřímně myslí, že polovina Řeků jsou zloději nebo daňoví podvodníci.

Aténské památky | Foto: Martin Dorazín

„Půjčovali si kde mohli, na hypotéky nebo kreditní karty. A nemysleli na to, že peníze budou jednou muset vrátit,“ říká historik.

Jeho manželka Veronika česko-řeckého původu s ním souhlasí. „Tady se hrozně dobře zakořenil konzum, který máme i my s těmi obrovskými půjčkami.“

Po několika letech krize a řadě úsporných balíčků si Řekové najednou musí zvykat na úplně nové poměry.

„Ty platy jsou poloviční – 460 eur je plat státního úředníka. Bylo to schválené celkem nedávno, od začátku roku,“ říká Veronika.

A i když lidé mají méně peněz, tak životní náklady rostou.

„Třeba sýr feta. V zahraničí je levnější než tady. Přitom je to řecká specialita. Jak je něco takového možné?“ ptá se Babis.

Recept na krizi

Není divu, že v takové situaci mnoho lidí vyráží v zoufalství do ulic. Veronika ale s protesty nesouhlasí, protože podle ní nic neřeší a naopak poškozují další a další lidi. Také její manžel má jiný recept na krizi.

„Lidé se změnami musí začít především u sebe. Přestat utrácet za věci, které nepotřebují. Více se soustředit na vzdělání. Změnit své myšlení i chování. Ve společnosti dnes chybí slušnost. Ale především musí Řekové začít pracovat. To je nejlepší recept na krizi. Skandování v ulicích nic nevyřeší,“ vysvětluje historik.

Sám ale přiznává, že Řekové jsou příliš zvyklí na pohodlný způsob života a změny nebudou rychlé ani jednoduché.

Ondřej Bouda, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme