Řekové zřejmě dostanou dalších 60 miliard eur
Do Řecka přijíždí inspekce Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Chce zatlačit na Řeky, aby ještě přitvrdili v úsporných opatřeních, ke kterým byli donuceni kvůli stavu veřejných financí. Z posledních zpráv vysvítá, že státy platící eurem by mohly Řecku půjčit dalších 60 miliard eur, tedy téměř 1 a půl bilionu korun, které by měly zemi stabilizovat do roku 2013.
Listu Wall Street Journal to řekl nejmenovaný vysoký představitel řecké vlády, který se účastní diskuzí mezi Aténami a Bruselem. Jak doplnil, potřeba dolít likviditu v této výši vyplyne z červnové prověrky řeckého rozpočtu. Řecká vláda tyto údaje zatím nekomentovala.
Dosavadní plán na záchranu Řecka je v troskách. Zemi se i přes tvrdé škrty nedaří snižovat svůj obrovský deficit podle plánu. Není tak naděje, že by si už za rok dokázala opět normálně půjčovat na trzích.
Šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet prý proto navrhuje dodatečné půjčky od států eurozóny. Jenže ekonomové čím dál více zdůrazňují že Řecku žádná další pomoc nepomůže, protože své dluhy splatit nezvládne.
Evropská centrální banka je ale tvrdě proti bankrotu Řecka. Obává se, že by to velmi poškodilo řecký i evropský bankovní sektor, který by mohl zkolabovat stejně jako během nedávné finanční krize.
Lubor Lacina z Ústavu financí Mendelovy univerzity rozebírá ve Světě o osmé řešení nejen řeckých dluhů
Podle vedoucího Ústavu financí na brněnské Mendelově univerzitě Lubora Laciny jsou dvě možnosti řešení řecké krize. Jednou je nutná restrukturalizace za účelem zvýšení efektivity výběru daní, které zatím Řecko není schopno.
„Já osobně jsem zastáncem ještě jedné varianty, která je diskutována v samotném Řecku poradci řecké vlády – možnosti zavedení paralelní měny, která by umožnila nejenom snížit vlastní dluh, ale vyřešit i konkurenceschopnost Řecka,“ vysvětluje Lacina.
Řecko však musí plnit kritéria úsporných opatření, která podvazují snahu nastartovat ekonomický růst.
„Finanční trhy si začínají myslet, že je to pouze oddalování definitivního řešení, které má určité politické konsekvence. Znamenalo by to totiž precedens, který při nastavení pravidel fungování eurozóny nikdo neočekával,“ upozorňuje Lacina.
Řecko nelze srovnávat s Irskem
Zároveň zdůrazňuje, že problémy Řecka nelze srovnávat s problémy Irska a Portugalska: „Já stále věřím, že v Irsku se podaří nastavit ekonomický růst. Pokud americká a britská ekonomika obnoví ekonomický růst, pojede irská ekonomika v závěsu a problém si vyřeší.“
Naopak Portugalsko se v problému neschopnosti ekonomického růstu pohybuje už od druhé poloviny 90. let. „Tam můžeme očekávat podobný scénář jako v případě Řecka,“ připouští.
