Řešili jsme dluhy a bankám se nikdo nevěnoval, říká dánský profesor

Evropské banky budou muset posílit své základy o 108 miliard eur. Podle zdrojů listu Financial Times se na tom dohodli ministři financí unie, kteří své rozhodnutí opřeli o výsledky nejnovějších zátěžových testů. Rekapitalizace má zažehnat hrozbu bankovní krize, o níž se kvůli narůstající nervozitě a související ztrátě likvidity z trhu stále hlasitěji spekuluje.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Claus Vastrup, profesor z Univerzity Aarhus

Claus Vastrup, profesor z Univerzity Aarhus | Foto: Roman Chlupatý

Podle profesora dánské Aarhuské univerzity Clause Vastrupa evropské země zaměřily svou pozornost jen na zadlužené země, ale nezaměřily se na dohled nad bankami.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor o úvěrové a dluhové krizi vedl s profesorem Aarhuské univerzity Clausem Vastrupem redaktor Rádia Česko Roman Chlupatý

Někteří experti přirovnávají eurozónu k těžce nemocnému člověku, který je ale stále naživu; někteří mluví o tom, že jeví známky života jen díky přístrojům. Jak to vidíte vy?

Asi jsem někde uprostřed. Na jednu stranu se obávám toho, že by se věci mohly zhoršit a že by mohlo být hodně špatně. Ale zároveň vidím i určité pozitivní signály. Německo je například podle mě ochotné pomoci dalším evropským státům. A navíc je do určité míry ochotné podpořit i evropské banky. Jestli to bude dost, nebo ne, to si ale nejsem tak jistý.

Co je v tuto chvíli tou největší hrozbou pro eurozónu - na co je třeba se zaměřit?

Jeden z problémů, který mě napadá, je spojen s tím, že evropské politiky včas nenapadlo zaměřit se na bankovní systém. V srpnu tohoto roku propukla druhá finanční krize. Politici se okamžitě zaměřili na dluhy Řecka a na dluhy dalších zemí na jihu. Banky se ale jejich pozornosti nedočkaly. Pomocnou ruku natáhla Evropská centrální banka, která jim dodávala likviditu. Diskuse o možné podpoře bank ale neprobíhala. A to i přesto, že některé banky na jihu Evropy, ale i banky v jejím centru, vlastní dluhopisy zemí, které mají problémy.

Je tak možné, že nakonec pád jedné z velkých bank spustí skutečnou lavinu – že chaos v eurozóně přijde poté, co jedna z bank ohlásí, že má opravdu velké potíže?

Pokud by šlo jen o jednu nebo dvě banky, pak bych čekal, že vlády zemí, kde tyto banky sídlí, zasáhnou a bance pomůžou. Berte to ale tak, že tu současnou nervozitu způsobují dluhy zemí. A teď si představte, že Řecko zbankrotuje – což není možné vyloučit. Pak ne jedna, ale mnoho bank bude mít problém.

A nebo budou mít jejich partneři pocit, že by mohly mít problém, a přestanou jim proto půjčovat. Přesně tak v srpnu začala druhá finanční krize. Poté co Evropská centrální banka oznámila, že nebude vykupovat italské a španělské dluhopisy, likvidita z trhu zmizela. Od té doby jsme pak byli několikrát svědky značného propadu akciových trhů. Přitom když ceny akcií dramaticky padají, likvidita vysychá.

Znamená to, že je skutečnost lepší, než dění na akciových a dalších trzích naznačuje?

Některé ceny akcií jsou mimo realitu, tedy když to srovnáte se skutečnou situací. To je znamení, že ceny akcií nyní diktuje dostupnost likvidity. Signály, že tomu tak je, bylo možné sledovat už od srpna. Přitom platí, že když se něco podobného děje, ovlivňuje to i reálnou ekonomiku. Ta zpomalí nebo možná propadne do recese. Trh se toho bojí, což vysvětluje ceny akcií. Podstatné je ale zdůraznit, že alespoň částečně ceny akcií diktují problémy s dostupností likvidity, s dostupností peněz. Recese přichází až poté.

Roman Chlupatý, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme