Začalo platit embargo na ruskou ropu. ‚Zatím máme zásoby, zdražení přijde v řádu týdnů,‘ říká petrolejář
V neděli začalo platit embargo na dovoz ropných produktů z Ruska, které za rozpoutání války na Ukrajině uvalila Evropská unie na režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Zároveň začíná platit zákaz námořní přepravy ruské ropy a ropných produktů, pokud s prodávají za vyšší ceny, než je stanovený strop, tedy 60 dolarů za barel. Co to bude znamenat pro Česko, vysvětlil Radiožurnálu předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.
Jak konkrétně se Česka dotkne zákaz dovozu ropných produktů, tedy především nafty?
Dnes nijak, zítra také ne. Změna bude pozvolná a bude souviset s tím, jak se se zákazem bude vyrovnávat celá Evropa, protože jsme součástí Evropy a jsme závislí právě na dovozech z Evropy.
Dokud bude proudit ropa ropovodem Družba, náš region situaci zvládne. I když to bude jako na houpačce, míní Ivan Indráček
Evropa se, pokud vím, snaží ruské dovozy nahradit, pracuje se na tom už půl roku, protože půl roku je známo, že tyto sankce vstoupí v platnost 5. února. Je vidět ve statistikách, že se postupně nahrazuje dovoz nafty do Evropy z Ruska dovozem z jiných míst: z Blízkého východu, Spojených států, Indie nebo Číny.
Vypadá to, že pokud bude všechno v klidu, tak by Evropa z hlediska dostupnosti nemusela mít problém. Z hlediska ceny lze předpokládat určité navýšení prostě proto, že logistika bude dražší.
Je rozdíl, jestli dovážíme ropu přes Baltské moře z Petrohradu do Hamburku, nebo jestli dovážíme stejný produkt z Číny.
20 ruských procent
Embargo tedy nejspíš zvedne ceny nafty. Můžete odhadnout, jaké to navýšení bude?
Netroufám si. Berme to tak, že Evropa je částečně závislá na dovozech, sama není schopná si vyrobit tolik nafty, kolik potřebuje. Vždycky dovážela.
Je tady významná část, 80 procent evropské spotřeby, která je krytá vlastní výrobou, takže vlastně jde jen o 20 procent dovozu, z toho Rusko tvořilo zhruba 30 procent z veškerých dovozů. Takže řekněme, že pracujeme s méně než 10 procenty evropské spotřeby, která se teď mění.
Evropa je stále závislá na jaderném palivu z Ruska. Další sankce by mohly zavést embargo na jeho dovoz
Číst článek
Můžete uvést časový horizont, odkdy se máme připravit na výraznější zdražení?
V posledních měsících se největší evropští obchodníci a dovozci snažili maximálně předzásobit, a to jak ještě ruským zbožím, tak tím už novým zbožím. Takže v tuto chvíli jsou evropské sklady plné.
Díky tomu, že funguje konkurence, to nemůže vést k okamžitému zdražení. Odhaduji, že se to bude dít v horizontu několika týdnů.
Kde by Česko mohlo pořídit náhradu za ruské dodávky?
Bavme se spíš o Evropě, protože samo Česko nedováží ze zahraničí po moři, kupuje pohonné hmoty a dovozové produkty od svých sousedů.
Část z nic nadále vyrábí z ruské ropy, to jsou ty rafinérie na Slovensku a v Polsku, potažmo i v Německu. Část jsou potom výrobky z neruské ropy ze vzdálenějších částí Německa. Takže tam z hlediska změny logistiky k ničemu nedochází.
Ale obecně Europa nahrazuje dovozy z Ruska dovozy z Blízkého východu, Indie, Číny. Naopak Rusko – protože svou produkci zatím nesnížilo – tak si našlo nová odbytiště v Africe nebo Jižní Americe.
V podstatě celý příběh je o tom, že sankce změnily cesty zboží. Zatímco my jsme nakupovali z Ruska, tak Rusko musí dodávat jinam. A my nakupujeme také jinde.
Indie nákupem ruské ropy vzkazuje Západu, že nebude plnit jeho přání, vysvětluje indolog Štipl
Číst článek
Peníze zůstanou uprostřed
Evropě tedy nedostatek nafty nehrozí?
V naší části Evropy by hrozil nedostatek zcela jistě v případě, kdy by přestala proudit ropa ropovodem Družba, to by byl velký zásah do celého regionu. Na Družbě jsme částečně závislí my, Poláci, Slováci, Maďaři a východní Němci.
Kdyby tento zdroj vyschl, ať už z technických, nebo politických důvodů, tak to by byl problém, to bychom téměř s jistotou měli nedostatek motorové nafty.
Pokud by Družba zůstala zachována, tak to sice bude trochu houpačka, ale Evropa se s tím dokáže srovnat, ostatně u ropy už to dokázala. Evropa si dokáže najít alternativní zdroje a vyžít s nimi.
Sledujete, kam putují ruské produkty, když už ne do Evropy?
Samozřejmě, protože je to také o tom, jestli sankce, když už jsme k nim přistoupili, mají smysl, nebo ne. Ukazuje se, že to nebude tak černobílé.
Příklad, co se může dít, je, že Turecko začne nakupovat vyšší množství motorové nafty od Ruska za lepší cenu. Tam je ten dopad na Rusko jednoznačný: tím, že Rusko nalézá nová odbytiště, tak musí jít s cenou dolů.
Válka na Ukrajině stojí Rusko víc, než vydělá na ropě a plynu. Před invazí přitom Kreml počítal s přebytkem
Číst článek
Takže Turecko nakoupí za levnější cenu ropu od Ruska a samo bude exportovat jinou naftu do Evropy. Otázka je, jestli to bude opravdu jiná nafta, nebo jestli se jen vymění papíry a bude to pořád tatáž nafta.
Jediná šance, jak kontrolovat původ, je víceméně bilance. Pokud Turecko samo o sobě těží, dováží ropu, vyrábí si naftu a teď začne ještě dovážet naftu z Ruska, tak v rámci té celkové bilance musí vyvézt směrem do Evropy víc než je neruská produkce.
Takže by se skutečně mohlo stát, že pojede tanker z Ruska a jenom se mu změní papíry, a v rámci bilance to bude vyhovovat požadavku neruské produkce a zboží se dostane do Evropy.
To se zřejmě bude dít, Evropa za totéž zboží zaplatí víc, Rusko utrží méně, peníze zůstanou někde uprostřed. Ale to je asi realita. Protože nafta je produkt, kde neumíte změřit každý litr, každou molekulu, odkud pochází, tak se tohle může dít.
