Česku by v krizi vystačila ropa na 84 dní. Správa rezerv chce s vládou jednat o zvýšení zásob

Nouzové zásoby ropy v Česku ke konci března meziročně klesly zhruba o tři dny na 83,71 dne průměrných čistých denních dovozů. Česko tak již třetí rok neplní směrnici EU, podle které má být zásoba na 90 dní. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dodal, že o navýšení zásob bude jednat s vládou. Energetická bezpečnost státu podle něj ohrožena není.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česko má zásobu ropy jen na 84 dní, evropská směrnice požaduje 90. (Ilustrační foto) | Foto: Brendan McDermid | Zdroj: Reuters

„Evropská směrnice i česká legislativa předpokládají, že nouzové zásoby ropy by měly být minimálně na úrovni 90 dní. Česko tak tyto směrnice již třetím rokem neplní. Naposledy jsme je plnili v roce 2016, kdy byly zásoby zhruba na 91 dní,“ uvedl Švagr.

Množství ropy v zásobnících je podle něj stejné jako v roce 2016. Nižší počet dní, na které by v případě krize ropa vydržela, je dán růstem dovozů ropy a ropných produktů do Česka a také růstem ekonomiky.

Česku chybí zásoby ropy pro případ krize. Rezerva vydrží jen 87 dní, Evropská unie požaduje 90

Číst článek

„V předchozích obdobích jsme navrhovali vládě nákup ropy nebo ropných produktů zhruba za miliardu korun. V tuto chvíli vedeme diskusi s ministerstvem průmyslu a obchodu, jak postupovat dál. Zda se vrátit k materiálu, který je již připraven, to znamená koupi, nebo jestli počkáme. A jsou tady argumenty pro to, abychom ještě chvíli počkali,“ doplnil Švagr.

Podle něj je to kvůli tomu, že se zvyšuje podíl alternativních zdrojů v dopravě, zvláště elektromobilů. „Současně jsou tady i signály, že bude klesat ekonomika a tudíž vzniká otázka, zda je ekonomicky opodstatněné vydávat více než miliardu na tento nákup. Ovšem chtěl bych podotknout, že energetická bezpečnost státu není v tomto směru ohrožena. Naše zásoby jsou dostatečné,“ uvedl dále Švagr.

Krizové karty

Správa zároveň oznámila, že podepsala se společností MOL ČR smlouvu o zajištění dodávek pohonných hmot v době vyhlášení krizového stavu. Jde celkem o 306 čerpacích stanic. „V tuto chvíli tak máme do tohoto systému zapojeno přes 900 čerpacích stanic společností Benzina, MOL ČR a Čepro, které provozuje síť stanic EuroOil. To znamená, že jednotky Integrovaného záchranného systému natankují na naše krizové karty u každé třetí pumpy. Díky tomu můžeme říci, že máme celou republiku pokrytou,“ dodal Švagr.

Podle údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu je v Česku celkově 7020 čerpacích stanic, z toho 3940 veřejných. Ovšem pouze 2826 má nabídku rozšířeného sortimentu paliv a jsou tak pro krizové situace teoreticky využitelné.

Škoda přes 20 milionů korun. Soud uložil obžalovaným z krádeže paliv z Čepra až osmiletý trest

Číst článek

Systém krizových karet Správy státních hmotných rezerv funguje tak, že pokud je vyhlášen krizový stav, mohou hasiči a policisté přijet k nejbližší čerpací stanici, která je do systému zapojena, a na tuto kartu zdarma natankovat plnou nádrž. Naposledy to bylo při povodních v roce 2013. Tehdy Správa vydala pro potřeby hasičů a policistů téměř milion litrů benzinu, nafty a leteckého petroleje. Aktuálně mají policisté a hasiči k dispozici po tisícovce těchto karet.

Správa má na skladování a obměnu ropy a ropných produktů smlouvy se státními společnostmi Mero a Čepro, v jejichž nádržích jsou komodity uloženy. V materiálech pro vládu z roku 2017 správa uvedla, že udržuje nouzové zásoby ropy a ropných produktů v celkové výši téměř dvou milionů tun. Udržování ropných zásob podle Švagra stojí státní rozpočet zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme