Nafty máme dost. Výzvou bude dostat ji do Česka, říká šéf Čepra Duspěva
Evropa se odstřihává od ruské ropy. V pondělí 5. prosince začal platit zákaz jejího dovozu do většiny států Evropské unie a Česká republika se k nim má připojit nejpozději za dva roky. „Česko, Slovensko a Maďarsko mají z embarga dvouletou výjimku, protože by se bez ruské ropy dovážené ropovodem Družba zatím neobešly. Česko navíc není ve výrobě pohonných hmot soběstačné,“ říká hlavní analytik poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.
Poté, co Evropa rozhodla o embargu na ruskou ropu, jsme se podle Jana Duspěvy, šéfa asociace petrolejářů a státního obchodníka s palivy firmy Čepro, stali svědky zvykání si trhů na situaci, že ruská ropa bude pouze výjimkou pro určité státy.
„Ruské produkty od února 2023 nebudou vůbec do Evropské unie dopravovány. Na trhu tak sledujeme hledání nových logistických cest. Řešíme v podstatě dva problémy. První je zdroj a druhý, jak ropné produkty dostaneme do střední Evropy. S tím je samozřejmě spojená i změna například kotací burzovní, kdy začínají více převládat poměry dovozů s větší vzdáleností a lodní dopravou. Můžeme tedy konstatovat, že si Evropa našla cestu,“ míní Duspěva.
Otázkou také je, jestli bude ropných produktů dostatek pro evropské země a zdali právě ty země, které by nám ropu mohly dovážet, logicky neupřednostní spíše samy sebe.
„Substituce za ruské produkty, které tvořily velký objem dodávek na severozápadní pobřeží Evropy, jsou dneska nahrazeny především z Blízkého východu, Asie a Anglie. My jako vnitrozemský stát řešíme především problém, jak k nám naftu dostat. Stáváme se čím dál více závislí na železniční dopravě,“ říká Duspěva.
Komplikace zastropovaných cen?
Problém dopravy ropných produktů se začíná dostávat na první příčky urgentních řešení, jelikož kvůli válce se k nám všechny suroviny dovážené z Baltu dopravují přes železniční síť Evropy. Ta je kvůli tomu přetížená. „Pokud se to zkomplikuje například nedostatkem vody v Rýně, jak jsme to sledovali na konci léta, tak se ta situace ještě vyhrotí,“ vysvětluje Duspěva.
„My bychom měli za úkol přivézt maximální množství pohonných hmot za jakoukoliv cenu tak, abychom stabilizovali domácí trh.“
Jan Duspěva
Zároveň pracuje i se scénářem možného zastavení dodávek Družbou, které by také vše mohlo zkomplikovat. Evropa zastropovala ceny ruské ropy, které se vozí na tankerech po moři, a to zhruba na 60 dolarů za barel, což je asi o 20 dolarů méně, než je běžná cena. Kreml pohrozil, že to z jeho strany vyvolá sankce.
„Pokud Putin tuto výhrůžku naplní, máme nějaké scénáře pro negativní dopad spojený s tímto zastavením ropy do rafinerií v Evropě. Jedním z nich je navyšování dodávek pohonných hmot pomocí železnice. Tím bychom zopakovali již vyzkoušené řešení s havárií rafinérií,“ říká Duspěva.
I přesto, že plán existuje, byl by velice náročný a ve své podstatě nepřívětivý pro českou ekonomiku.
„Myslím si, že by muselo dojít k velice citlivé kombinaci maximálního navýšení dodávek přes ropovod TAL a postupnému uvolňování nouzových zásob tak, aby rafinerie pokud možno, co nejdéle vyráběly a my bychom měli za úkol přivézt maximální množství pohonných hmot za jakoukoliv cenu tak, abychom stabilizovali domácí trh. Přesto doufám, že k tomuto scénáři nedojde,“ dodává Duspěva.
Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv v audiozáznamu. Moderuje Jana Klímová.
