Roste počet plynových čerpacích stanic
Česko znovu začíná ve větší míře využívat zemní plyn. Ukazují to aktuální statistiky, podle kterých spotřeba plynu v tuzemsku v posledních měsících prudce roste.
Ve druhém čtvrtletí se meziročně zvýšila o 31 procent, z toho jen v dubnu vzrostla oproti loňsku téměř o 50 procent. Ještě v prvním třech měsících letošního roku přitom poptávka po plynu víceméně stagnovala.
Česko znovu začíná ve větší míře využívat zemní plyn. Příspěvek Nadi Bělovské.
Nástup poptávky po plynu souvisí podle České plynárenské unie (ČPU) s několika faktory. Svou roli na jaře sehrálo počasí, protože kvůli chladnému květnu lidé více topili, současně ale růst poptávky po plynu podle analytiků ukazuje, že se naše ekonomika vzpamatovává z recese a znovu se rozjíždí výroba.
Stagnace v poptávce a nové využití zemního plynu
Češi ale na druhou stranu také zateplují domy, staví nízkoenergetické stavby a využívají víc alternativních zdrojů energie, což je protichůdný trend. A právě díky kombinaci obou trendů můžeme očekávat že dlouhodobě bude spotřeba plynu v Česku stagnovat, řekl Rádiu Česko prezident ČPU Oldřich Petržilka:
„Myslím si, že se vracíme k normálu, to znamená ke spotřebě někde okolo 9 až 9,5 miliard kubických metrů. Dlouhodobě je stabilizována v této úrovni a k tomu, aby se zásadnějším způsobem zvedla, jsou zapotřebí nové způsoby použití zemního plynu, typicky třeba plynové elektrárny.“
Plynové elektrárny s otazníkem
Plynovaných elektráren se v Česku v současné době plánuje asi 7, ale ne všechny se podle Petržilky v praxi zrealizují. To, kolik se jich u nás postaví, bude záležet mimo jiné na dalším nastavení státní energetické koncepce, protože právě kvůli koncepci se u nás dlouho žádné plynové elektrárny nebudovaly.
„Česká energetika byla založena na využití domácího hnědého uhlí s tím, že jsou deklarovány stavy neprolomení limitů. Nějakým způsobem budeme muset nahradit hnědé uhlí, které vypadává z bilance. V té době se zdálo výhodnější využívání hnědého uhlí než zemního plynu se všemi ekologickými důsledky, které to má.“
Plynové elektrárny jako hrob České republiky?
Plynové elektrárny jsou výrazně ekologičtější, mají ale své nevýhody, na které upozorňoval například český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Varoval, že kvůli výstavbě plynových elektráren poroste energetická závislost České republiky na Rusku a prohlásil, že pokud Česká republika přemění velkou část elektráren na plyn, vykope si vlastní hrob.
Česká plynárenská unie ale argumentuje tím, že u nás představuje podíl plynu na výrobě elektřiny jen velmi malou část, necelých pět procent, zatímco průměr evropské sedmadvacítky je na 21 procentech a plyn se tam k výrobě energie používá mnohem víc než u nás.
Pokud by se u nás plynové elektrárny začaly ve větší míře stavět, mohla by spotřeba plynu vzrůst ze současných 9 miliard kubíků ročně do roku 2017 na 12 miliard kubíků za rok.
Auta a autobusy na plyn
K větší spotřebě by ale mělo vést také častější využívání aut na plynový pohon, konkrétně na stlačený plyn nazývaný CNG. Jeho prodej vzrost za poslední dva roky o 20 procent a Oldřich Petržilek počítá s tím, že poptávka po tomto palivu dále poroste:
„V současné době jezdí asi 2240 automobilů a autobusů v České republice. Máme nějaké odhady, jak by se měl tento trend vyvíjet, ale ty se odvíjejí od postoje vlády, která chce nahradit 10 % spotřeby motorových paliv alternativním palivem CNG. Pokud by to tak mělo být, znamenalo by to, řádově asi 300 000 aut na stlačený zemní plyn. Nemyslím si, že se to stane hned, ale myslím si, že v současné době se to rozbíhá. Bludný kruh nejsou auta, protož nejsou stanice, nejsou stanice, protože nejsou auta se podařilo přestřihnout a trh CNG se rozhýbává.“
30 čerpacích plynových čerpacích stanic v Česku doplní další
Aktuálně je v Česku 30 čerpacích stanic na stlačený zemní plyn a podle Petržilky to už pro využívání aut na plynový pohon stačí.
„CNG vozidla jsou typicky vyráběna jako dvoupalivová, to znamená, že mají dojezdovou nádrž na benzin nebo naftu, takže startují na zemní plyn, používají ho a když dojde, automaticky se přepnou na nádrž, na kterou dojedete sto dvacet dvě stě kilometrů, podle toho, jak šlapete na plyn. I z tohoto hlediska není až tak veliký problém ne úplně rozvinutá síť čerpacích stanic.“
Podle Petržilky vzniknou do konce roku v Česku ještě další čtyři čerpací stanice na stlačený zemní plyn.
Trh a novela energetického zákona
Trh s plynem by měla v příštích měsících ovlivnit také připravovaná novela energetického zákona, do které musí vláda zapracovat poslední energetický balíček Evropské unie. Ten počítá s dalším oddělení výrobců a obchodníků od distributorů a dopravní soustavy, která plyn vede.
To podle ministerstva průmyslu a obchodu zjednoduší především Energetickému regulačnímu úřadu dohled nad trhem s plynem, ale konkurenci na trhu to podle Zaplatílka výrazně nezvýší a na konečné zákazníky to žádný velký vliv mít nebude, protože trh už je podle něj dostatečně liberalizovaný:
„Myslím si, že progres je každým měsícem zuatelnější, od otevření trhu s plynem do současnosti, to znamená za zhruba 5 let, změnilo svého dodavatele více než 66 000 konečných zákazníků, z toho pouze za poslední měsíc zhruba 7 000. Vidíme, že ke změnám dochází jak co do změny zákazníků, tak co do portfolia možných dodavatelů plynu, kterých operuje na našem trhu prakticky více než dvě desítky.“
