‚Lex ČEZ‘ je neústavní, nestandardní a podlý, říkají právníci a minoritní akcionáři

Snaha rozdělit polostátní energetický kolos ČEZ na čistě státní a soukromou či polosoukromou část oslaví letos na jaře už pět let. S prvním pokusem přišla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2017, s druhým vláda Andreje Babiše (ANO) o rok později. A nyní k tomu připravuje kroky vláda Petra Fialy (ODS). Už loni premiér v mimořádném projevu kvůli válce na Ukrajině a nastalé energetické krizi uvedl, že vláda zajistí zemi energetickou bezpečnost.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ČEZ (ilustrační foto)

Cíl státu zajistit dostatek vlastní energie za rozumné ceny není špatný, ale cesta ano, píše Jana Klímová | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny,“ řekl loni v létě premiér Petr Fiala. Jinými slovy, návrh na rozdělení ČEZ je od té doby opět na stole.

První dva kabinety nakonec od plánu ustoupily hlavně kvůli velkým nákladům na výplatu minoritních akcionářů nebo prostě ztrátě chuti složitou věc řešit. A je velká otázka, jak uspěje současná pětikoaliční vláda.

Cílem rozdělení vysoce ziskové společnosti ČEZ byla dříve fakticky hlavně snaha státu protlačit stavbu nových a drahých jaderných bloků, což se nelíbilo soukromým akcionářům, protože to mimo jiné ohrožovalo výhledově výplatu dividend i cenu samotné firmy.

Evropa je stále závislá na jaderném palivu z Ruska. Další sankce by mohly zavést embargo na jeho dovoz

Číst článek

I teď platí fakticky stejný cíl, jenom po napadení Ukrajiny Ruskem je zájem státu zajistit dostatek vlastní energie za rozumné ceny naléhavější než dřív. Cíl není špatný, ale cesta ano.

Alespoň podle posledních kroků vlády Petra Fialy. Jde o nedávný návrh úpravy zákona o přeměně obchodních společností, která má k rozdělení polostátní firmy připravit půdu.

Právníci a minoritní akcionáři proti němu ostře protestují. Podle nich může jít o neústavní znárodňování ČEZ a poškození práv soukromých vlastníků. Ti mají v ČEZ, obchodovaném na pražské burze, zhruba 30 procent akcií, stát drží necelých 70 procent.

Premiér Fiala tento týden v České televizi vyloučil, že by připravovaná úprava legislativy byla nelegální či neústavní. „Chci ujistit všechny, že neuděláme nic, co by poškodilo minoritní akcionáře,“ uvedl.

Premiér Fiala jednal v Berlíně s kancléřem Scholzem. Tématem byla obranná i energetická spolupráce

Číst článek

Jenže pachuť tu je. A to i přesto, že zatím není o způsobu transformace ČEZu rozhodnuto a ani nelze v tuto chvíli říct, jestli skutečně budou minoritní akcionáři poškození.

Argumenty a fakta týkající se úpravy zákona přezdívaného „lex ČEZ“, na který jako první upozornil Seznam Zprávy, jsou totiž skutečně vážné.

Protestují i právníci

A nejde jen o protesty soukromých akcionářů, ale i renomovaných právníků. Což potvrdila i Legislativní rada vlády, která dala k návrhu negativní stanovisko.

Rozbuškou se stalo konkrétně několik nových odstavců v paragrafu 311 příslušného zákona a také jejich odůvodnění ministerstvem spravedlnosti. Resort je do novely zákona navíc vložil dodatečně až po ukončení připomínkového řízení, což ještě více dopálilo legislativce.

Problém je, že ačkoliv samotná norma je obecná a má platit pro všechny obchodní firmy a družstva, dotyčné věty v paragrafu 311 výslovně upravují jen dělení veřejně obchodovaných firem s většinovou účastí státu právě z oblasti kritické infrastruktury a významně usnadňují takový krok právě většinovému akcionáři.

Na jaderné reaktory se bude stát fronta. Děláme vše pro to, abychom byli v jejím čele, říká Pleskač z ČEZ

Číst článek

Ustanovení totiž potřebný podíl akcionářů pro souhlas s rozdělením strategické” společnosti snižuje z nynějších 90 procent všech hlasů jen na 85 procent přítomných na valné hromadě.

A vzhledem k tomu, že stát má v ČEZ přes 70 procent, při tradičně nízké účasti soukromých akcionářů na valných hromadách si tak nově odhlasuje rozdělení s přehledem. Ukazují to i čísla o hlasování v minulých třech letech.

Na valné hromadě byli majitelé jen 77 až 79 procent akcií. To znamená, že stát měl z počtu přítomných vždy bezpečně víc než 85 procent.

Výsledkem novely tedy může být, že většinový akcionář celkem snadno strategickou firmu rozdělí na dvě. V jedné, což by mohla být dříve Fialou zmíněná „síť klíčových elektráren“, si nechá sto procent.

A ve druhé bude zbylý majetek, kde podle vysvětlení resortu spravedlnosti získají ostatní akcionáři spravedlivé podíly. I zbylý majetek rozhodně není bezcenný, může jít o zelené zdroje, sítě a obchod. Jak by se ČEZ dělil a jak by se majetek obou částí ocenil, však zatím není jasné.

Přesto je ale poprask kolem návrhu oprávněný. Podle minoritářů i právníků jsou klíčové tři věci.

V rozporu s legislativou

Jako první jde o ad hoc řešení, které je psáno pouze pro ČEZ. „Ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu přitom říká, že právní předpis musí být obecný,“ uvedl pro iROZHLAS.cz expert na obchodní právo a člen Legislativní rady vlády Bohumil Havel.

Fialův přítel na telefonu: Nelze válčit na ukrajinské i klimatické frontě zároveň. Klima musí ustoupit

Číst článek

Formálně sice slovo ČEZ ve vládním materiálu nikde není, v důvodové zprávě k materiálu ale například stojí, že krok reaguje na válečný konflikt na Ukrajině, kdy Česko potřebuje více chránit kritickou infrastrukturu v energetice.

Potřebuje lépe disponovat „s energeticky strategickými celky a výrobními aktivy, které jsou ve vlastnictví akciových společností s většinovou majetkovou účastí státu“. Podezření zesiluje i další věta v dokumentu: „Navržená změna zapadá do balíku opatření vedoucích k realizaci energetické koncepce ČR.“

„Zdá se, že jde o změnu, která má vyhovovat konkrétnímu projektu na změnu v ČEZ, což obecně odporuje všem principům demokratické legislativy. Měnit zákon pro umožnění konkrétní vládní akce je velmi nežádoucí,“ uvedla na dotaz iROZHLAS.cz Irena Pelikánová z katedry obchodního práva Univerzity Karlovy.

Nerovnost akcionářů

Za druhé akcionáře staví novela zákona do nerovného postavení. Na jedné straně se posilují práva akcionáře, kterým je stát, a na druhé se oslabují ostatní akcionáři, protože mohou být snadněji přehlasováni.

Za třetí byla novela vložena do zákona o přeměnách společností až po připomínkovém řízení. Je to velmi nestandardní krok, kdy ostatní resorty ani experti neměli před projednáním v Legislativní radě možnost se k úpravě vyjádřit.

ČEZ letos odvede státu z daní, odvodů a dividendy přes 100 miliard korun

Číst článek

„Proto se nám jeví, že je ten zásah neústavní jak z hlediska právního řešení, tak i z hlediska jeho legislativní tvorby. Standardní legislativní proces byl totiž zcela pominut,“ poukazuje právník Bohumil Havel.

Za ostudnou pak považuje způsob vzniku novely i její cíl jeden z nejaktivnějších minoritářů ČEZ Michal Šnobr. Podle něj jde o pokoutné legislativní opatření vlády, která chce využít situace energetické krize na úkor soukromých investorů.

„Chce jim akcie ČEZ vynuceně sebrat, ale zjevně se jí nechce platit to, co by v právním státě a s elementární morálkou a slušností zaplatit měla,“ uvedl Šnobr.

Veřejný zájem

Nejistotu souladu novely s Ústavou a Listinou základních práv a svobod právníci vidí v tom, že ústavní pořádek garantuje lidem právo na vlastnictví majetku. Jeho vyvlastnění sice možné je, ale jen ve veřejném zájmu a pokud nejde věc proporčně řešit jinak.

V případě ČEZ tu přitom podle platného práva jiné možnosti jsou a volají po nich i soukromí akcionáři firmy. Jde například o klasický výkup minoritních podílů.

Proč v Česku elektřina zdražila nejvíc v unii? Ovlivnily ji spekulace a slabá pomoc státu, tvrdí analytici

Číst článek

Kdyby stát nabídl za zbylé akcie cenu na burze plus dostatečnou prémii navíc, mohl navýšit svůj podíl na potřebných 90 procent pro rozdělení firmy, aniž by musel měnit podivným způsobem zákon. Problém ale zřejmě je, že taková cesta by byla nejen dražší, což plyne ze slov Michala Šnobra, ale zjevně by trvala i delší dobu.

Snaha státu rozvázat si v energetice ruce je nyní pochopitelná. Nejen proto, že chce například poskytnout ČEZ výhodnou půjčku na stavbu jaderných elektráren a nevadí mu ani návratnost za desítky let.

Protože prioritou není maximální zisk, ale bezpečnost. Po agresi Ruska na Ukrajině také bude třeba uzavírat dlouhodobé kontrakty na LNG, kde také může být z dlouhodobého hlediska riziko návratnosti, sypat desítky miliard do posílení sítí či stavět obnovitelné zdroje související s energetickou politikou celé Evropy.

Čas a peníze by ale neměly zvítězit nad Ústavou a principy právního státu.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme