Rozhodnutí o dostavbě Temelína se odkládá. ČEZ počká, zda dostane záruky od státu

ČEZ odloží rozhodnutí o dostavbě Temelína. Investice za 200 až 300 miliard korun se zbrzdí nejméně o jeden nebo dva roky. I když jednání se zájemci o rozšíření jaderné elektrárny Temelín pokračují, to, zda k němu dojde, bude záležet především na politických podmínkách.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Temelín (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„My jsme přesvědčeni, že je to natolik zásadní investice, že bychom rádi toto rozhodnutí učinili až v momentě, kdy budou splněny dva základní předpoklady, a to, že budeme plně v souladu s aktuální finální Státní energetickou koncepcí České republiky a zadruhé, že budeme mít zajištěny podmínky návratnosti tohoto projektu,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Pokud tyto dvě podmíny nebudou splněny, tak podle něj není rozumné dělat konečné rozhodnutí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Odložení rozhodnutí o dostavbě Temelína komentoval ve Stalo se dnes analytik společnosti J&T Michal Šnobr

„Z čehož jasně plyne, že finální rozhodnutí bude oproti původnímu termínu posunuto,“ poznamenal Beneš.

Tendr na dostavbu Temelína ale pokračuje. Původní harmonogram počítal s tím, že o jeho vítězi rozhodne ČEZ ještě letos na podzim, termín se tedy odsouvá, zatím na neurčito. O dostavbu jaderné elektrárny se ucházejí americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské Konsorcium MIR1200. ČEZ s oběma společnostmi jedná o vylepšení jejich původních nabídek, další kolo rozhovorů je v plánu v září.

Analytik: Realistické rozhodnutí ČEZu

Analytik společnosti J&T Michal Šnobr rozhodnutí ČEZu vnímá jako správné. Předchozí energetické koncepce totiž nebyly v souladu s realitou.

„Vycházelo se ze zcela nereálných předpokladů z doby roku 2008-09, kdy Pačesova komise konstatovala, že Česká republika bude v roce 2015 trpět nedostatkem elektřiny. Dnes už víme, že tyto odhady byly zcela mimo mísu,“ poznamenal Šnobr s tím, že energetický trh v Evropě se vyvíjí velmi bouřlivě. Proto je už zastaralá i koncepce, kterou v posledních dvou třech letech zpracovávalo ministerstvo průmyslu.

„Takže já ta rozhodnutí beru jako naprosto realistická, dokonce je vítám a předpokládám, že budoucí energetická koncepce bude vycházet z reálných dat a že možná se dozvíme, že opravdu dostavbu Temelína na dlouhou dobu nepotřebujeme,“ konstatoval analytik.

Zisk ČEZu za první pololetí přesáhl 28 miliard korun

Společnosti ČEZ se v současnosti hospodářsky daří. Zisky jí rostou, i když cena elektřiny na trhu klesá. V prvním pololetí letošního roku vzrostl čistý zisk firmy meziročně o 5,3 procenta na 28 miliard a 600 milionů korun. Daniel Beneš předpokládá, že dobré výsledky udrží podnik po celý letošní rok.

"Nechceme měnit naši predikci a říkáme, že na konci roku budeme mít provozní zisk před odpisy 81 miliard korun a čistý zisk 37 a půl miliardy korun,“ řekl Beneš.

Mezi pozitivními vlivy, které na výsledky působí, zmínil především ukončení působení v Albánii a plnou výrobu větrných farem v Rumunsku.

Zisk by měl ČEZ vyšší, kdyby ceny elektřiny na burze neklesaly. Snížit by se měly i ceny pro spotřebitele, větší roli ale bude hrát ohlášené snížení poplatku za distribuci elektřiny. Ten má v celkové ceně vyšší podíl než samotná silová elektřina od ČEZu.

Energetický regulační úřad chce distribuční poplatek snížit o deset procent. A to by se mělo projevit i v ceně ceny elektřiny pro zákazníky. O kolik to bude, to se ale dozvíme až někdy na podzim.

Jitka Hanžlová, Jaroslav Skalický, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme