Rozhodnutí o dostavbě Temelína se odkládá. ČEZ počká, zda dostane záruky od státu
ČEZ odloží rozhodnutí o dostavbě Temelína. Investice za 200 až 300 miliard korun se zbrzdí nejméně o jeden nebo dva roky. I když jednání se zájemci o rozšíření jaderné elektrárny Temelín pokračují, to, zda k němu dojde, bude záležet především na politických podmínkách.
„My jsme přesvědčeni, že je to natolik zásadní investice, že bychom rádi toto rozhodnutí učinili až v momentě, kdy budou splněny dva základní předpoklady, a to, že budeme plně v souladu s aktuální finální Státní energetickou koncepcí České republiky a zadruhé, že budeme mít zajištěny podmínky návratnosti tohoto projektu,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Pokud tyto dvě podmíny nebudou splněny, tak podle něj není rozumné dělat konečné rozhodnutí.
Odložení rozhodnutí o dostavbě Temelína komentoval ve Stalo se dnes analytik společnosti J&T Michal Šnobr
„Z čehož jasně plyne, že finální rozhodnutí bude oproti původnímu termínu posunuto,“ poznamenal Beneš.
Tendr na dostavbu Temelína ale pokračuje. Původní harmonogram počítal s tím, že o jeho vítězi rozhodne ČEZ ještě letos na podzim, termín se tedy odsouvá, zatím na neurčito. O dostavbu jaderné elektrárny se ucházejí americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské Konsorcium MIR1200. ČEZ s oběma společnostmi jedná o vylepšení jejich původních nabídek, další kolo rozhovorů je v plánu v září.
Analytik: Realistické rozhodnutí ČEZu
Analytik společnosti J&T Michal Šnobr rozhodnutí ČEZu vnímá jako správné. Předchozí energetické koncepce totiž nebyly v souladu s realitou.
„Vycházelo se ze zcela nereálných předpokladů z doby roku 2008-09, kdy Pačesova komise konstatovala, že Česká republika bude v roce 2015 trpět nedostatkem elektřiny. Dnes už víme, že tyto odhady byly zcela mimo mísu,“ poznamenal Šnobr s tím, že energetický trh v Evropě se vyvíjí velmi bouřlivě. Proto je už zastaralá i koncepce, kterou v posledních dvou třech letech zpracovávalo ministerstvo průmyslu.
„Takže já ta rozhodnutí beru jako naprosto realistická, dokonce je vítám a předpokládám, že budoucí energetická koncepce bude vycházet z reálných dat a že možná se dozvíme, že opravdu dostavbu Temelína na dlouhou dobu nepotřebujeme,“ konstatoval analytik.
Zisk ČEZu za první pololetí přesáhl 28 miliard korun
Společnosti ČEZ se v současnosti hospodářsky daří. Zisky jí rostou, i když cena elektřiny na trhu klesá. V prvním pololetí letošního roku vzrostl čistý zisk firmy meziročně o 5,3 procenta na 28 miliard a 600 milionů korun. Daniel Beneš předpokládá, že dobré výsledky udrží podnik po celý letošní rok.
"Nechceme měnit naši predikci a říkáme, že na konci roku budeme mít provozní zisk před odpisy 81 miliard korun a čistý zisk 37 a půl miliardy korun,“ řekl Beneš.
Mezi pozitivními vlivy, které na výsledky působí, zmínil především ukončení působení v Albánii a plnou výrobu větrných farem v Rumunsku.
Zisk by měl ČEZ vyšší, kdyby ceny elektřiny na burze neklesaly. Snížit by se měly i ceny pro spotřebitele, větší roli ale bude hrát ohlášené snížení poplatku za distribuci elektřiny. Ten má v celkové ceně vyšší podíl než samotná silová elektřina od ČEZu.
Energetický regulační úřad chce distribuční poplatek snížit o deset procent. A to by se mělo projevit i v ceně ceny elektřiny pro zákazníky. O kolik to bude, to se ale dozvíme až někdy na podzim.
