BASKETBAL: Srbsko - Česko právě teď živě

Ekonomika se nachází ve stavu manické deprese, tvrdí ekonom Tomáš Sedláček

Ekonomika netrpí depresí, nýbrž maniodepresí, upozorňuje v pořadu Host Radiožurnálu ekonom Tomáš Sedláček. A jaký existuje podle něj recept? Přehřátou manickou ekonomiku lze brzdit dvěma nástroji: monetární a fiskální politikou.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ekonom Tomáš Sedláček | Foto: Jan Bartoněk | Zdroj: Český rozhlas

„V depresi se do ekonomiky peníze pumpují, ať už nízkou úrokovou sazbou, nebo dalšími operacemi, a při mánii se zase má kůň brzdit, tedy nasadit vysoké úrokové sazby,“ vysvětluje ekonom Tomáš Sedláček. 

A právě velkým celosvětovým tématem je podle Sedláčka to, jakým tempem bude americký FED úrokové sazby zvedat. „Jediné, čím se dá zachraňovat padající stát a padající ekonomika, je zadlužování státu,“ říká.  

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Radiožurnálu byl ekonom Tomáš Sedláček. Poslechněte si celý rozhovor

Celý systém přirovnává k deštníku, který je dělaný na dobré počasí – stát, když má nějaké rezervy, tak si na úkor ekonomiky pustí žilou a chytne ji do jakéhosi polštáře. Ale v případě, kdy rezervu nemá, tak nemůže chytat nic. 

„A to je právě situace dnes,“ říká s tím, že západní země dnes mají dvakrát větší dluh, než měly v roce 2008. „Do jisté míry první krize nebyla zaplacená nebo zažehnaná, a už jsme zase v mánii, zadlužujeme se a stále máme nízké úrokové sazby,“ zdůrazňuje. 

A jak Sedláček nahlíží na virtuální měny? Podle něj jsou teprve v plenkách, do budoucna ale třeba bitcoin může být globální měnou – nový zlatý standard pro digitální dobu. „Zatím je ale pro drobné střadatele příliš brzy,“ upozorňuje.  

Jako ošemetnou věc pak považuje přírodní zdroje. Dříve země, která měla více zlata, tak byla bohatší, pak se to nahradilo množstvím obchodu – hrubý domácí produkt odráží, jak čile se v dané zemi obchoduje. „Platí takový zajímavý paradox, že v průměru země, které mají větší přírodní bohatství, jsou v celku chudší, protože kašlou na důležité věci, jako je třeba vzdělávání a infrastruktura,“ uzavírá Sedláček. 

Patricie Strouhalová, Prokop Havel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme