Energetická burza už není trhem. Na zastropování cen není nic špatného, míní šéf Hospodářské komory
Vláda Petra Fialy (ODS) ustála první hlasování sněmovny o vyslovení nedůvěry a čelila první velké demonstraci, kde lidé mimo jiné vyjádřili obavy z růstu cen energií. „To, co jsme zažili v sobotu a co se může ještě opakovat, je vidět i v ostatních zemích. Sociálně-politické důsledky jsou a bohužel ještě budou tvrdé,“ konstatuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Připouští, že jsme podcenili dopady závislosti na Rusku, pokud jde o ropu a plyn, a zároveň Evropská unie i česká vláda mohly reagovat na některé věci rychleji: „Mohla opustit svatý grál toho, že se nemá zasahovat do trhu. A mohli jsme věci, které se teď překotně chystají, dělat už někdy v březnu nebo květnu letošního roku.“
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory a bývalý ministr průmyslu a obchodu
Velké krize mají svou objektivní příčinu, ale roli hraje i jistá zbabělost účastníků trhu.
„Jakmile vidí jenom náznak rizika, okamžitě se chtějí zajišťovat, chtějí prodávat nebo nakupovat. Tato panika se přenáší, obzvláště v době sociálních sítí, na obyvatelstvo a neštěstí je na stole,“ vysvětluje.
Dlouhý vyčítá české vládě špatnou komunikaci, nikomu už dnes totiž nepomůžou rady podnikatelům, že měli být opatrnější a včas si zafixovat ceny energií.
Zároveň ale dodává, že žádné čisté řešení současné situace zatím nikdo nevymyslel.
Na rozdíl od dob koronavirové pandemie jím už nejsou kompenzace, protože zasažena je celá ekonomika a jsme limitováni stavem veřejných financí. Řešení místo toho Dlouhý vidí v zastropování cen.
„To, co se nyní děje na burzách, už není trhem. Je tam velmi nízká likvidita a nízké objemy obchodů, které se realizují za ty absurdní spotové ceny. Ten trh už de facto není trhem, takže není nic špatného na zastropování,“ míní bývalý ministr průmyslu a obchodu.
Není čas na kompromisy
Současný ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na příští pátek mimořádnou evropskou radu pro energetiku. Dlouhý přibližuje, že při Úřadu vlády vznikla pracovní skupina, která má připravit návrhy opatření.
„Věřím, že v horizontu dní, možná dvou týdnů, bychom mohli očekávat oznámení od české vlády. Protože pokud ho neudělá, bude to pro ni mít složité důsledky. Nemyslím tím jen komunální volby, které sice nic nezmění na parlamentní úrovni, ale vyšlou signál. Nečinnost může vládě přinést dlouhodobě velké problémy,“ varuje.
Zaměstnanci budou chtít vyšší mzdy, to si firmy uvědomují, říká šéf Hospodářské komory Dlouhý
Číst článek
Silným nástrojem by podle Dlouhého mohlo být oddělení cen elektřiny od cen plynu, u kterých nelze vyloučit, že se budou dále zvyšovat. Stejně tak je prý třeba diskutovat o možnosti vykoupení minoritních akcionářů ČEZu.
Rezolutní je naopak Dlouhý v otázce, zda by pro českou ekonomiku nebylo výhodnější pokusit se dohodnout s Ruskem, jako to zkouší například Maďarsko.
„V okamžiku, kdy Rusko vede nevyprovokovanou agresi s oběťmi i mezi civilisty a hovoří o fašizujících tendencích i v České republice a zpochybňuje základní parametry, na kterých od roku 1989 fungujeme, tak dokud nedojde k přerušení vojenských operací a nezačne se jednat, tak nesmíme dát ruské straně ani náznak slabosti,“ zdůrazňuje.
„Všichni v Evropě teď musíme být dostatečně tvrdí. Druhá věc je, že řešení může znamenat určitý kompromis s Putinem. Ale o tom se bavme, až to přestane být otevřená vojenská agrese s oběťmi v řadách civilistů,“ uzavírá Dlouhý.
Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus. Moderuje Jan Bumba.
