Dolejš z KSČM: Česko je země, která v Evropské unii nepatří na úplné dno, ale máme co dohánět

Představitelé členských států Evropské unie se sjeli do Bruselu kvůli jednání o rozpočtu sedmadvacítky na dalších sedm let. Návrh, který připravil předseda Evropské rady Charles Michel, je ale podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nepřijatelný. Měly by země, jako je Česko, dostat z evropského rozpočtu víc? A bylo by správné 30 let po roce 1989 zrušit lustrační zákon? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl poslanec KSČM Jiří Dolejš.

DVACET MINUT RADIOŽURNÁLU Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle poslance za KSČM Jiřího Dolejše evropský trh není spravedlivý a rovný. Přerozdělování evropských peněz by znamenalo vyrovnání šancí | Foto: Luboš Vedral

V novém rozpočtu EU se řeší, jak nahradit peníze, kterými do něj přispívala Velká Británie. Řeší se také priority, kam evropské peníze mají primárně směřovat a do jaké míry mají být ty dosavadní, jako zemědělství a fondy soudržnosti, nahrazeny novými, jako je boj s klimatickými změnami nebo ochrana evropských hranic.

„Především jde o to, jaká je česká pozice. Řekněme si rovnou, že o ní na půdě českého Parlamentu tolik diskutováno nebylo. I na tomto tématu se možná trošku ukazuje, že česká politická scéna je rozdělená na lidi, kteří ještě Andreje Babiše drží, a na ty, kteří s ním bojují, nejen z věcných, ale i z apriorních hledisek,“ říká ve vysílání Radiožurnálu Jiří Dolejš.

Priority Česka ve vztahu k evropskému rozpočtu jsou podle ekonomického experta KSČM jasné: „Nepochybně je to požadavek na konvergenční peníze, které by sbližovaly úroveň naší země s Evropskou unií. Jsou to každoročně desítky miliard korun a ty hrají svou roli. Jednak z hlediska vnímání EU, že občané vidí hmatatelně k čemu může být a druhá věc je, že evropské peníze tvoří zhruba 40 % všech veřejných investic v této zemi.“

Problém klimatických změn

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden řekla, že nepřijme evropský rozpočet, pokud alespoň 25 % výdajů nepůjde na boj s klimatickými změnami.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Dolejš: Česká republika je země, která v EU nepatří na úplné dno, ale máme co dohánět

„Ona jednak přichází z Německa, kde je energetická a tedy i klimatická politika silně zastoupena, ale měla by si uvědomit, že teď mluví jménem celé Evropy, nejen německým. Obavy zemí, abychom spíše nenahráli německému průmyslu a koncepci energetiky, jsou na místě,“ myslí si Dolejš.

Zároveň dodává, že klimatické hrozby jsou nepochybně vážné téma, ale také je potřeba se podívat na světové summity, které nekončí zrovna dohodou. Z hlediska světového měřítka jsou klíčoví emitenti, jako je například Austrálie, Amerika, Čína a Indie, kde produkce uhlíku roste.

Po odchodu Velké Británie přišel rozpočet Evropské unie asi o 250 miliard korun ročně. Otázkou teď je, zda by nebylo spravedlivější, kdyby místo čistých plátců doplatili tento výpadek čistí příjemci.

„Tak dramatický obrat, jako je celá čtvrtina evropského rozpočtu na boj proti klimatické změně, je neadekvátní “

Jiří Dolejš (KSČM)

„Smyslem přerozdělování evropských peněz je pomoci těm zaostalejším, aby se vyrovnali vůči těm vyspělým. Evropský trh není spravedlivý a rovný a to přerozdělování znamená vyrovnání šancí, takže pokud je chudší země mají vyrovnávat, musí tento nástroj mít.“

‚Hříchy se můžou naplnit‘

„Naše podpora vlády stojí zejména na tolerančním patentu, kde oblast evropské politiky nefiguruje, byť samozřejmě máme zájem na tom, aby i zde vláda aktivně hájila české zájmy. Pochopitelně se ta míra hříchu může naplnit a toto může být jeden z faktorů, který k tomu může přispět, ale nechci teď strašit,“ vysvětluje Dolejš postoj KSČM k premiérovu vyjednávání o Evropském rozpočtu.

Na konci ledna přišla KSČM znovu s návrhem na zrušení lustračního zákona, který přijalo někdejší Federální shromáždění proto, aby lidé úzce spjatí s bývalým režimem, kteří měli mocenské vazby na StB nebo zastávali vysoké stranické funkce, nemohli ovlivňovat politiku a ohrozit demokratický vývoj v zemi.

„Měl to být výjimečný zákon na omezené období, tak je otázka, proč trvá tak dlouho a figuruje v našem právním systému ještě dnes, protože odborníci i z jiných zemí, kteří reprezentují evropské právo, říkají, že to je vybočení ze standardního právního systému. Zákon, který aplikuje kolektivní vinu, v současném civilizovaném právním systému nemá své místo,“ vysvětluje.

Tomáš Pancíř, Vojtěch Laštůvka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme