Rozpočtová rada: Veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné. Změna musí nastat v daňové politice

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné, uvedla ve středu ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí Národní rozpočtová rada. Základní konstatování zůstalo ve srovnání s loňskou zprávou stejné, další parametry se znatelně zhoršily. Ministerstvo uvedlo, že považuje načasování zprávy do období nejhlubšího poklesu světové ekonomiky od 30. let minulého století za nešťastné.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze, finance, bankovky (ilustrační foto)

Peníze, finance, bankovky (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

K prolomení takzvané dluhové brzdy může podle rady dojít již v roce 2043, tedy o čtyři roky dříve, než bylo uvedeno v projekci z roku 2019. Při překonání zákonem stanovené dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci 50letého horizontu projekce mohl dosáhnout až 202 procent HDP.

Pomoc firmám po koronaviru, stravenkový paušál i zdražení cigaret. Vláda schválila daňový balíček

Číst článek

Důvodem jsou především horší výchozí podmínky projekce dané dopady pandemie covid-19, jež mimo jiné poukázala na nedostatečnou schopnost českých veřejných financí čelit šokům obdobného charakteru. Podle zprávy si vláda navzdory příznivému vývoji v letech 2018 a 2019 vyčerpala prostor pro stimulaci ekonomiky v nepříznivých časech.

Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že si je vědomo, že rekordní podpora investic, zaměstnanosti, životní úrovně a hospodářské situace v zemi má okamžitý negativní dopad do ukazatelů, jako je dluh nebo deficit. Lze ale podle něj předpokládat, že vhodný rozpočtový stimul povede ke zmírnění recese a ve výsledku i zmírnění negativních dopadů pandemie na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

„Nepovažujeme kritiku procyklické fiskální politiky za zcela srozumitelnou, pokud rada současně vyžaduje bezprecedentní konsolidaci v době křehkého oživení,“ uvedlo ministerstvo.

I když má z dlouhodobého hlediska význam odhlédnout od hospodářského cyklu a dočasných efektů, dopad pandemie na ekonomiku je podle rady tak výrazný, že bylo nezbytné jej do projekce dluhu veřejných institucí zahrnout.

Důchody

Zájem investorů o státní dluhopisy trvá. Ministerstvo financí je v aukcích prodalo za 9,6 miliardy korun

Číst článek

Projevuje se ale i zvýšení důchodů nad rámec valorizačního schématu od začátku roku 2020, které ovlivní výdaje důchodového systému na několik let dopředu. Právě důchodový systém a jeho budoucí rostoucí nerovnováha v souvislosti se stárnutím populace je hlavní příčinou dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí, tvrdí rada.

Nárůst projektovaného dluhu naznačuje, že systém je v dlouhodobé nerovnováze, jež se za poslední rok ještě prohloubila. K jejímu narovnání bude třeba výraznějších změn. Bez zásadních změn, provedených pokud možno co nejdříve, ponesou zátěž budoucích úprav prakticky pouze generace narozené po roce 1980. Čím později nezbytná stabilizace důchodového systému přijde, tím bude muset být silnější, uvedla rada.

To s sebou podle zprávy může nést nepříznivé makroekonomické důsledky. Například v případě zvyšování daňové zátěže může zpomalit hospodářský výkon pod výhled současné makroekonomické projekce, případné snižování náhradového poměru by pak přineslo nejen sociální problémy, ale i snížení spotřeby značné části populace.

„Klíčem k řešení problému je rychlá reakce. Čas, který zákonodárci mají k úpravám daňových a výdajových politik, než zadlužení země dosáhne úrovně dluhové brzdy, se však povážlivě zkracuje. A čím později se ke změnám přistoupí, tím budou bolestivější,“ uzavřela zpráva.

Národní rozpočtová rada vznikla na základě zákona o rozpočtové odpovědnosti. Jejím úkolem je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel a vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. V čele rady je bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová.

Předsedu volí poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy volí rovněž sněmovna, po jednom na návrh Senátu a ČNB. Dalšími členy rady jsou ekonomové Richard Hindls a Jan Pavel.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme