Rozpočtové škrty způsobily koaliční přetahování v Česku i na Slovensku
V Česku to kvůli škrtům v rozpočtech jednotlivých ministerstev mezi politickými stranami včera jiskřilo. Na Slovensku se dokonce kvůli programovému prohlášení spekulovalo o odchodu některých poslanců do opozice. I tak komplikovaně se mění předvolební sliby v realitu.
Jak na Rádiu Česko uvedl analytik slovenské Tatrabanky Juraj Valachý, spory mezi členy slovenské vládní koalice sledují s napětím trhy i ekonomové. „Pro ekonomy je klíčové, aby vláda rychle a razantně snižovala deficit. Pokud vznikne spor, který by to mohl ohrozit, je to vždy vnímáno jako velmi závažný problém,“ uvedl.
Ekonomové v ČR podle Jana Bureše z české Poštovní banky dění na slovenské politické scéně sledují vzhledem ke slovenským problémům. Na české politické scéně ale poslední nedohovory v rámci koalice žádný výraznější dopad na trzích podle něj neměly.
Škrty v českém a slovenském rozpočtu komentují analytik slovenské Tatrabanky Juraj Valachý a ekonom české Poštovní banky Jan Bureš.
„Dopad politiky na české finanční trhy je relativně malý až do chvíle, než dojde k něčemu závažnějšímu, například k nedohodě na podobě vlády či k rozpadu vlády. Kdyby nyní došlo na skutečnou koaliční krizi a rozpad koalice, tak by to koruna asi negativně pocítila. Nicméně v tuto chvíli je k tomu daleko,“ řekl.
Na Slovensku se včera mluvilo o tom, že vláda přišla o většinu v parlamentu. Podle zpráv portálu hnonline.sk vládní koalici měli opustit čtyři poslanci. Prohlásil to jeden ze čtveřice zákonodárců za stranu Svoboda a solidarita Igor Matovič, ale další jeho kolegové informaci dementovali.
„V tomto momentě můžu říct, že koalice má potřebnou většinu a dostane důvěru parlamentu a bude dál prosazovat reformy. Problém je v tom, že koalici tvoří 4 strany a v jedné z nich je frakce čtyř poslanců, kteří prosazují vlastní program. Čili najít kompromis je i nyní problém a těžké to bude i v budoucnu,“ řekl k tomu Valachý.
V České republice měla koalice problém dohodnout se na škrtech, které rezorty mají udělat. Podle Bureše je z pohledu ekonoma návrh ministerstva financí rozumný.
„Jedná se o pouze o to, že se napříč ministerstvy mají zmrazit zhruba dvě procenta letošních výdajů proto, aby kvůli nižšímu než očekávanému výběru daní nedošlo k překročení plánovaného deficitu. Ty zásadnější věci koalici teprve čekají – to je dohoda o důchodové reformě a nějaký konsenzus na zásadnějších úsporách ve státní správě,“ vysvětlil.