Rozpočtu by pomohly škrty. Chybí ale politická vůle
Kabinet premiéra Jana Fischera v noci přijal rozpočet na příští rok s rekordním schodkem na úrovni 230 miliard korun. Úspornou alternativu z dílny ministra financí Eduarda Janoty projedná příští týden. Tento návrh původně počítal se schodkem o 70 miliard nižším, některým resortům jako je vnitro a školství se ale na nočním zasedání povedlo získat určité peníze navíc.
Vzhledem k tomu, že ji i po této úpravě prozatím největší parlamentní strany odmítají, ale asi nemá Janotova verze rozpočtu šanci na úspěch.
Česko zřejmě příští rok skončí s deficitem na úrovni sedmi procent HDP, podobně jako například Polsko. Rovněž další země plánují vyšší schodky. Podle ekonomů je financování zmíněných státních dluhů odvislé od aktuální situace nefinančních trzích, což potvrzuje také analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.
"Jestliže bude klima na finančních trzích stabilní, nemusí znamenat zafinancování státních dluhů až takový problém. Když se ale situace zhorší, začnou investoři považovat ČR za rizikovou investiční příležitost," řekl Brychta Rádiu Česko.
Logicky vyvstává otázka, jak vysokou prémii bude muset Česko investorům za jejich půjčky platit - a jak výrazně tyto úroky z 230 miliardového deficitu připočítané ke stávajícímu dluhu zkomplikují ozdravení ekonomiky z nynější krize a její růst v době po krizi.
Kabinet premiéra Jana Fischera v noci na dnešek přijal rozpočet na příští rok s rekordním schodkem na úrovni 230 miliard korun. Otázky pro analytika X-Trade Brokers Jaroslava Brychtu.
Podle Brychty se státní prémie v posledních měsících snižuje. "Důkazem je poslední aukce desetiletých státních dluhopisů, kdy ČR zaplatila na úrocích pouze 5,1 procenta, což je zhruba o sedm desetin méně, než v předchozích měsících. V tomto ohledu se situace začíná zklidňovat. Takový trend ale nemusí trvat věčně, protože kdyby se situace na finančních trzích zhoršila, prémie logicky naroste," zmínil Brychta a dodal:
"Co se týká úroků ze státního dluhu, tak jen v následujícím roce zaplatí ČR 70 miliard korun, a to je o 20 miliard více než v tomto roce. Tyto prostředky samozřejmě budou chybět."
Český schodek může oslabit důvěru v region
Jak bylo řečeno, ČR zřejmě na příští rok naplánuje deficit na úrovni 7 procent, což znamená více než dvojnásobek Evropou stanoveného limitu - takzvaných maastrichtských kritérií. Polsko také. Tento fakt může podle některých expertů oslabit důvěru v region. Stejného názoru je i Brychta.
"K poklesu důvěry skutečně dojít může. Důkazem může být i situace z minulého roky, kdy poměrně stabilní ČR i Polsko výrazně doplácely na to, co se dělo v Maďarsku. Zde je vazba jednoznačná a region stření Evropy jsou spojené nádoby," zmínil analytik X-Trade Brokers.
Na rozdíl od Česka a Polska ale maďarská vláda včera představila rozpočet, který počítá s deficitem nižším než 3,8 procenta. Podle ekonomů to znamená, že by i Česko a Polsko mohly mít schodky nižší, kdyby byly pod takovým tlakem jako Budapešť respektive kdyby existoval jakási politická vůle. K tomuto názoru se připojuje také Brychta.
"Maďarsko v současné době nemá moc na výběr. Je pod drobnohledem MMF, od kterého si půjčilo výrazně vysoké finanční prostředky. Maďarská vláda logicky musela škrtat, což by prospělo rovněž ČR," myslí si Brychta.
Situace globální ekonomiky se patrně začne výrazně lepšit, jak předpovídají někteří analytici, což může, ale zároveň nemusí onen diskutovaný 230 miliardový schodek zmírnit. Podle analytika X-Trade Brokers může mít nepředpokládaný globální ekonomický vývoj na státní rozpočet vliv.
"Spíše se dá ale očekávat, že deficit rozpočtu bude ve zmiňované výši. S výraznějším projev oživení se v případě ČR v následujícím roce nedá příliš počítat," uzavřel Brychta.
