Ekonom Zahradník: Moskva nevydírá prostřednictvím plynu. Pro ruský rozpočet je zásadní ropa
Evropská unie připravuje další balík sankcí proti Rusku. Ve hře je i ropné embargo. „Aby to Rusko opravdu ekonomicky bolelo, sankce by měly být absolutní,“ míní ve vysílání Českého rozhlasu Plus ekonom České spořitelny Petr Zahradník. Unijní země, které jsou na dovozu ropy z Ruska závislé, by podle něj měly mít možnost volby.
Kdyby ceny ropy rostly, nemohlo by Rusko na embargu případně i vydělat?
Samozřejmě. A to je realita, řekněme, od počátku letošního roku. Rusko samozřejmě v souhrnu na tom vydělává poměrně významně. Když si vezmeme tu pověstnou tříkorunu klíčových komodit – ropa, zemní plyn a uhlí – tak Rusko za ty dva měsíce války řádově vydělalo téměř tolik jako za celý loňský rok.
Embargo na ruskou ropu. Poslechněte si celý pořad Téma dne. Hostem byl ekonom Petr Zahradník
Takže mám pocit, že to je opravdu velice zásadní přínos a že právě i v oblasti ropy je to ten důvod, proč Rusko nepřistupuje k jakýmsi vyděračským taktikám. Rusko si navyklo vydírat prostřednictvím plynu, který je pro něj ekonomicky méně významný, ale o ropě ze strany Ruska zatím nezaznělo, nechci říkat ani slovo, ale je v tom velmi opatrné.
Takže právě příjmy z ropy, i před tím cenovým nárůstem, jsou zhruba třikrát nebo třiapůlkrát větší než příjmy ze zemního plynu a mám pocit, že to Rusko a vlastně všichni aktéři velice dobře vědí.
Řádově jak velký výpadek příjmů by pro Rusko ropné embargo znamenalo?
Nynější situace je velice zvláštní. Protože ještě předtím, než došlo k této obrovské eskalaci cen všech těch klíčových komodit, tak závislost ruského rozpočtu na vývozu surovin poměrně viditelně klesala.
Jestliže ještě před nějakými deseti a více lety to bylo opravdu někde okolo padesáti procent, kdy byl ruský rozpočet závislý právě na těchto příjmech, tak do loňského roku, do doby, kdy řekněme nikoliv pod vlivem války, ale vlivem právě covidových následků začaly tyto ceny prudce růst, tak řekněme na podzim loňského roku nebo na konci léta ta závislost činila „jenom“ nějakých třicet procent. Některé odhady říkají, že ještě méně.
Po uhlí přijdou sankce na ruskou ropu. Měli bychom razantně přitvrdit, připouští eurokomisařka Jourová
Číst článek
Takže Rusko se v mezičase připravilo na to, že ta závislost není až tak silná, aby to Rusko opravdu ekonomicky bolelo. Myslím si, že by sankce měly být absolutní. Je odhadováno, že pouze v případě, kdy dojde k úbytku příjmů do ruského státního rozpočtu přibližně o třicet procent, tak to Rusko opravdu zásadním způsobem pocítí. A k této situaci máme zatím ještě hodně daleko.
To jsme mluvili zatím o efektu případného ropného embarga na Rusko samotné. Co efekt na unijní státy. Jaký byste čekal? Mají se připravit na utahování opasku všechny včetně Německa?
Ano, určitě ano. Myslím si, že všechny státy se na to mají připravit, ale každý z nich jiným způsobem. Ta míra závislosti jak v oblasti ropy, tak zemního plynu je mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie velmi různorodá.
Šestý balík sankcí vůči Rusku by podle Jourové měla unie přijmout příští týden. Týkat se bude i Sberbank
Číst článek
Řekl bych, že čím blíže ty země sousedí nebo jsou geograficky lokalizovány blíže Rusku, tak tam ta závislost je větší. A řekněme to západní a jižní křídlo s výjimkou třeba Itálie až tak závislé není. Proto si myslím, že mezi těmi sankcemi v současné době, a to si myslím, že není nějaké porušování shody, by měla existovat možnost volby.
Viděli jsme i v jiných oblastech, jak je důležité, aby ten typ sankcí opravdu byl schválen celou Evropskou unií. To znamená po návrhu komise i radou, ale členské země by měly podle mého názoru mít možnost si vybírat.
Maďarsko nebo Slovensko jsou v případě ropy enormně závislé na Rusku, takže jistou toleranci v tom, že budou i nadále dovážet, bych chápal, pokud by trvala nějakou omezenou dobu. A jiné země, které tu závislost nemají až tak silnou a mohou se diverzifikovat, tak by měly být schopny k tomu přistupovat daleko restriktivněji a daleko přísněji.
