ČNB opět chystá zvýšení úrokových sazeb. Půjde o sedmé nadstandardní navýšení v řadě
Česká národní banka plánuje ještě v červnu zvýšit základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu či více. Půjde tak o sedmé nadstandardní zvýšení v řadě, sazby jsou přitom už teď nejvyšší od roku 1999. Důvodem je nadále rostoucí inflace. V rozhovoru pro server Aktuálně.cz to oznámil končící guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
„Všechno nasvědčuje tomu, že opravdu budeme muset jít ještě výše. Naše prognóza už tak očekávala vyšší sazby, než jsme nakonec na posledním jednání bankovní rady zvolili. A vývoj je – bohužel – stále proinflační,“ odpověděl Rusnok na dotaz Aktuálně.cz, zda se dá očekávat další zvýšení úrokových sazeb. Bankovní rada bude podle něj analyzovat data až do okamžiku rozhodnutí. „Víme zatím, že máme slabší korunu, než s jakou počítal náš scénář. Nelze se tedy omezovat nějakými stropy. Takže ano, zatím to vypadá na tři čtvrtě procentního bodu či více,“ doplnil.
Pokud se potvrdí odhady centrální banky, úrokové sazby ještě v červnu porostou, tvrdí Rusnok
Číst článek
Rusnokovi v čele centrální banky na konci měsíce skončí druhý mandát, znovu už nemůže být jmenován. Od července ho nahradí dosavadní člen bankovní rady Aleš Michl, který není příznivcem zvyšování sazeb. Michl už po svém jmenování avizoval, že na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb. To považuje Rusnok za nešťastný výrok, který do standardní praxe centrálních bank nepatří.
Vyšší úroky by měly zastavit inflaci
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší hypotéky. Účelem zvyšování úroků je zastavit růst meziroční inflace, která podle nejnovější prognózy centrální banky vzroste v následujících měsících skoro na 15 procent.
Rusnok serveru také řekl, že se neztotožňuje s Michlovým názorem, že zvyšování sazeb už ničemu nepomáhá, protože inflace je z velké části dovezená. „Nikdo zatím nic lepšího, než nyní konáme, nevymyslel,“ řekl. „Nicméně bez zvyšování sazeb prostě není možné přivést inflaci do patřičných mezí. To je iluze,“ poznamenal. Podle něj už je nyní vidět, jak se dražší vstupy projevují ve všech obchodních vztazích a cenách.
Centrální banka bude držet sazby na vyšší úrovni, řekl budoucí guvernér. Chce zabránit poptávkové inflaci
Číst článek
Zvýšení sazeb by se ale na poklesu inflace mělo projevit nejdříve až příští rok. „Rozhodování, které budeme dělat, je o tom, jak bude vyšší úroková sazba působit na inflaci v příštím roce, někde na horizontu roku, roku a půl,“ řekl v pátek ve vysílání Radiožurnálu viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký.
‚Eroze evropské politiky‘
Za nešťastné považuje končící guvernér kroky evropských vlád, kterými snižují ceny snižováním daní a dalšími opatřeními. Podle Rusnoka takové kroky mají negativní vliv na jednotný trh a mluví o „erozi evropské politiky“. Regulace by podle něj měly být v unijních zemích stejné. „To přece dostane svou politickou podobu. Nejprve podnikatelé, ale brzy i občané se budou ptát, k čemu je vlastně ta Evropská unie, když si v Maďarsku nemůžu koupit benzin za stejnou cenu jako tamní občan,“ konstatoval.
Vymezil se rovněž proti plánu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), aby firmy mohly platit daně v eurech. Podle Rusnoka není problém vést účetnictví ve více měnách. „Ale platit daně v jiné měně, než je měna dané země, to je prostě špatně. Stát pak bude vyplácet sociální dávky či platy učitelů také v eurech?“ poznamenal.
