První by se omezil plyn v průmyslu, říká o případné krizi Bartuška. Domácnosti jsou prioritou
Cena plynu kvůli válce na Ukrajině a obavám z přerušení dodávek z Ruska do Evropy roste. V úterý vystoupala na rekordních téměř 5000 korun za MWh. Ukázaly to záznamy virtuálního obchodního uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. „Máme řadu připravených krizových scénářů, ale tohle jsme nikdo nezažili,“ říká o aktuální situaci pro Radiožurnál zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý uklidňoval, že Česko má zásoby ropy i plynu, které překračují evropskou úroveň. Například plyn by při nynějších odběrech vystačil na 30 dní. Pokud se bude oteplovat, tak i déle. Dokážete si představit situaci, že by plyn z Ruska do Evropy opravdu přestal proudit?
Ano, to je možné. Nepřejeme si to, ale je to možné.
Poslechněte si rozhovor se zvláštním zmocněncem pro energetickou bezpečnost Václavem Bartuškou
Je to možné, nebo pravděpodobné?
Včera (ve středu) například přestaly přístav Rotterdam, Antverpy a Hamburk přijímat jakýkoliv náklad pro Rusko nebo z Ruska. Věc, která by byla před týdnem nemožná, naprosto vyloučená. Takže v této chvíli říct o něčem, že je nemožné, to se neodvážím a pravděpodobně vzhledem k rozsahu ekonomických sankcí vůči Rusku a k tomu, že teprve čekáme, co se vlastně v Rusku odehraje dále jako reakce na naše sankce, nedokážu vyloučit vůbec nic.
Budete vést jako zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost tomto smyslu nějaká mimořádná jednání?
Samozřejmě v těchto dnech velmi intenzivně mluvím s firmami, především plynárenskými, s transportéry plynu a dalšími. Ale myslím si, že pokud by vypadlo 40 procent evropských dodávek plynu, což je ruský podíl na evropský zásobách, tak je to problém pro celou Evropu, který bychom museli řešit společně jako Evropská unie.
Pokud by se tak stalo, že bychom o ruský plyn přišli, co se bude muset řešit jako první? Jaký je vlastně krizový postup?
To vám přesněji řeknou přepravci plynu, protože oni pak vyhlašují regulační stupně, jak to přesně postupuje. V zásadě bychom teď měli asi relativně klid, protože nás čeká doufejme jaro a léto. Přípravy na zimu by byly pochopitelně složité a zřejmě by byla nutná regulace některých odběratelů. Ale v tuto chvílí je o tom předčasné hovořit.
Takže v krizových scénářích se počítá s tím, že by výpadek dodávek plynu z Ruska byla dlouhodobější věc?
Myslím si, že celý vztah mezi Západem a Ruskem nyní prochází zásadní proměnou, která bude trvat zřejmě dlouho. Připravme se na to. Nebude to jednoduché, nebude to vůbec levné, ale nemáme jinou možnost.
Pomoc Ukrajině zatím stála 2,5 miliardy. ‚Nemluvíme, konáme,‘ zní z vlády, schodek se měnit nemá
Číst článek
Odkud může Česko plyn odebírat, kdyby tato situace nastala?
Podobně jako ostatní v Evropě máme napojení na plynovody do Norska a Alžírska. Pak ještě pořád zbývá nějaká těžba v Evropě, hlavně v Nizozemsku, a ta se postupně snižuje. Pak je tu zkapalněný zemní plyn z celého světa. Ale myslím, že by bylo v řadě případů u nás, Německu i jinde, na prvním místě nahrazení plynu jako paliva nějakým jiným palivem, nejčastěji mazutem a uhlím.
Kolik času by státy Evropské unie potřebovaly k tomu, aby se nové situaci přizpůsobily? Nebo lze prostě hned teď přejít na nějaký mimořádný scénář?
Žádné okamžité řešení není. Žádná kouzelná hůlka není v rukou žádného evropského politika. Ale je to krizová situace a jsme si toho vědomi. Myslím si, že je poctivé lidem říkat, že by to byla zásadní a velmi drsná změna pro Evropu. Bylo by to náročné, nákladné, drahé a složité. Připravme se na to.
Jak by se to dotklo běžných obyvatel. Jenom v cenách?
Věřím, že i v cenách jsou státy Evropské unie schopné pomoci lidem, aby se cena prostě nestala příliš vysokou. Zásadní problém by byl, jak nahradit palivo tam, kde by zmizelo – to jest v průmyslové výrobě. Prioritou budou vždycky občané – vytápění domácnosti a kritická infrastruktura. To je to, co musí vždy být. Ale upřímně řečeno, s takovou situací se Evropa ještě nesetkala. Máme řadu připravených krizových scénářů, jednáme s dodavateli, ale tohle jsme ještě nikdo nezažili. Myslím si, že ta zkouška, pokud to nastane, bude pro všechny z nás první svého druhu.
Rozumíme tomu tak, že by tedy Česko muselo omezovat spotřebu plynu. Kdo by byl první na řadě, nebo jaké by byly regulační postupy? Nejdříve podniky, pak domácnosti, nebo naopak?
Nejenom u nás, v celé Evropě by to bylo podobné. První se vypínají pochopitelně průmyslové výroby nebo další průmysloví odběratelé. Domácnosti a kritická infrastruktura, třeba nemocnice, jsou až na posledním místě. Pochopitelně.
Předpokládáte další růst cen plynu? Kam až by se mohly dostat?
Nedokážu odhadnout, kam to může dojít. Dějí se opravdu věci, které se nikdy nestaly. Vlastně jsme dnes v horší situaci, než jsme byli v 80. letech. Rusko se dostává do větší izolace, než bylo na konci studené války. Takže dohlédnout, kam až může situace dojít, nedokáže dnes nikdo.
