Růst čínské ekonomiky mírně zpomalil, inflace zůstává vysoká
Čínská ekonomika mírně zpomalila, inflace zůstává vysoká. HDP druhé největší ekonomiky světa se od ledna do března zvýšilo meziročně o 9,7 procenta. To je o 0,1 procenta méně než v posledním čtvrtletí loňského roku. Podle některých expertů Čínu přibrzdila inflace, která byla v březnu nejvyšší za poslední tři roky. Kvůli pokračujícímu zdražování totiž lidé přestávají utrácet.
Čína hlásí inflaci na úrovni 5,4 procenta. A to i přesto, že centrální banka několikrát utáhla monetární politiku. Podle ekonoma George Sorose ztratil Peking nad cenami kontrolu.
„V Číně rostou ceny stejně jako ve vyspělých zemích především kvůli externím faktorům, jako jsou stále vyšší ceny komodit a potravin. A tyto oblasti se měnovou politikou moc kontrolovat nedají. Do jisté míry tak je pravda, že čínská centrální banka nad cenami nemá kontrolu, ale otázkou zůstává, jak by inflace vypadala bez jakýchkoli měnových zásahů,“ řekl k tomu na Rádiu Česko ekonom GE Money Bank Petr Gapko.
Čínská ekonomika mírně zpomalila. Na podrobnosti jsme se na Rádiu Česko zeptali ekonoma GE Money Bank Petra Gapka.
Potraviny za poslední rok v Číně zdražily o 11 procent. Někteří pozorovatelé se proto bojí sociálních bouří, které by mohly ohrozit stabilitu země. S tím ale Gapko nesouhlasí.
„V Číně je autokratický režim, který drží kontrolu nad zemí razantní silou. Nepokoje, které by ohrozily stabilitu země, by tak podle něj musely vzniknout na popud daleko závažnějších událostí. Čili podle mě ten současný růst cen potravin na nějaké sociální bouře nestačí,“ vysvětlil.
Vývoz čínské inflace
Čína ale svoji inflaci také vyváží. Například pětina amerických importů pochází z Číny. A jejich cena meziročně vzrostla o 2,6 procenta. Podle ekonoma to zatím problém pro Západ není. Připomněl, že v západních zemích je inflace zatím tlumená slabou domácí poptávkou.
„Takže veškeré nárůsty spotřebitelských cen jsou tlačeny právě ze strany nabídky. Inflační tlaky, které Čína vyváží, můžou být snižovány například posilující domácí měnou k čínskému jüanu nebo snížením marží obchodníků. A u obou faktorů nějaký prostor stále ještě je,“ přiblížil.
Podle ekonomů by zvýšení sazeb na jednu stranu mohlo vést ke zpomalení poptávky po exportech. Na druhou by mohly zlevnit komodity. Otázkou tedy je, jak by případné zpomalení Číny ovlivnilo zbytek světa.
„Ještě před pár měsíci by jakékoli výraznější zpomalení Číny znamenalo velmi špatnou zprávu, protože tehdy bylo oživení ve světě závislé především na vývozu do Číny. Ale dnes je ekonomický růst v Evropě a USA přebírán domácí poptávkou. A čím více bude růst záviset na domácí poptávce a méně na exportech, tím méně bude čínské zpomalení bolet,“ vysvětlil Gapko.
