Růst spotřebitelských cen v srpnu zpomalil
Mnohé zboží a služby jsou alespoň statisticky opět o něco levnější. Potvrzují to čerstvé zprávy od Českého statistického úřadu, ze kterých vyplývá, že růst spotřebitelských cen v srpnu meziročně opět zpomalil, a to na 0,2 procenta, což je nejméně od září roku 2003.
Důvodem je zejména pokles cen potravin a nealkoholických nápojů. Naopak ceny dovolených a nájemného působily v srpnu proinflačně. Podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka ale není pokles meziročního růst spotřebitelských cen ještě u konce:
"Důvodem je, že v podzimních měsících loňského roku ceny rostly poměrně rychle, i když se tempo růstu už blížilo ke konci. Ještě po několik měsíců tam proto bude silná srovnávací základna. Dokonce očekáváme, že začátkem podzimu by mělo být meziroční tempo záporné."
O vývoji spotřebitelských cen v srpnu mluvil na Rádiu Česko hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
U cen v průmyslu je přitom meziroční pokles už celou řadu měsíců v mínusu. "To znamená, že velká část českého podnikání bojuje od začátku kalendářního roku s deflací, která přispívá k hloubce propadu průmyslové výroby," vysvětluje Mertlík.
Ekonom se navíc domnívá, že lidé by už neměli odkládat nákupy a čekat na nižší ceny: "Myslím si, že u průmyslových výrobků není čas na odkládání případných nákupů, protože světová ekonomika má to nejhorší za sebou. Přestože oživení, které očekáváme, má být pozvolné, tak se dá očekávat, že průmyslové ceny začnou pomalinku růst, a to se začne promítat i do maloobchodních cen." Snižování cen navíc bylo často na úkor marží, a to se obchodníci budou snažit korigovat zpátky.
Státní podpory by neměly narušit oživení
Státy G20 proto hodlají i nadále své ekonomiky podporovat. Podle Mertlíka není velké riziko, že by tak státy zvýšily hrozbu vysoké inflace v čase ozdravení:
"Velmi záleží na tom, o jaké typy podpory jde. V případě zvyšování veřejné poptávky v oblastech jako je výstavba infrastruktury nebo šrotovného jsou potenciální inflační dopady minimální. Na straně druhé je tady aktivita velkých světových centrálních bank, které začaly nakupovat vládní dluhopisy a tím uvádějí do oběhu nové peníze."
"To je asi největší riziko z inflačního hlediska. Riziko nehrozí bezprostředně ale v horizontu dvou tří let. Velmi záleží na tom, jak se vydaří proces postupného odbourávání dodatečných peněz, které byly vytvořeny v ekonomice," dodává Mertlík.
Hlavní ekonom Raiffeisenbank si navíc myslí, že nehrozí příliš velké riziko, že inflace hospodářské ozdravení zadusí: "Já osobně se domnívám, že oživení ekonomiky v globálním měřítku i u nás bude velmi pomalé. Důvodem nebude inflace, ale potřeba velmi rozsáhlé restrukturalizace ekonomik celé řady zemí včetně těch nejvyspělejších."
Zveřejněná čísla navíc podle ekonoma Raiffeisenbank nejsou důvodem pro další snížení úrokových sazeb.
"Významnější jsou včerejší údaj o HDP, kde statistici poměrně výrazně revidovali nejenom výsledky ekonomiky jako celku za minulé čtvrtletí, ale i dvě čtvrtletí dozadu. Ukazuje se, že ekonomika se dostala do hlubší recese, než jsme si mysleli. Slabost ekonomiky spolu s velmi nízkou inflací by už mohla být důvodem pro případné úvahy o snížení úrokových sazeb."
