Rychlé a bezbolestné řešení eurokrize neexistuje, myslí si odborník
Italská ekonomika klesala i ve druhém čtvrtletí roku 2012. Snížení DPH o dalších sedm desetin procenta dnes oznámil italský statistický úřad. Špatné zprávy přicházejí také z Německa, kde klesl počet továrních objednávek v červnu o 1,7 procenta. Snížily se také objednávky německých firem a objednávky ze zahraničí. Čísla překvapila i analytiky.
Průmyslová aktivita Německa se zřetelně zpomaluje již delší dobu, potvrzuje expert na mezinárodní politiku a hospodářství Petr Robejšek. Příčinu nevidí jen v krizi eurozóny, ale především v rychle se zpomalujícím růstu Číny.
Vzhledem k propojenosti české a německé ekonomiky si také myslí, že propad průmyslových objednávek ve druhém kvartálu dříve nebo později pocítí i české firmy. Některé ho podle něj už pociťují, záleží ale na branži nebo i na konkrétní společnosti.
Expert na mezinárodní politiku a hospodářství Petr Robejšek přiblížil vývoj ekonomiky v Itálii a v Německu
Německé HDP za druhé čtvrtletí bude zveřejněno až za týden. Za první čtvrtletí ještě Německo překvapilo svou odolností vůči dluhové krizi. Podle Robejška se i teď ukáže, že Němci stále dokáží odolávat recesi, která se šíří Evropou.
„Jedná se o nejsilnější ekonomiku a hlavně o ekonomiku, která je ve srovnání s ostatními evropskými státy v nejsolidnějším, nejkonsolidovanějším stavu. To znamená ekonomiku, která je na konkurenční podmínky v globální ekonomice ještě tak nejlépe nastavená. Ale Německu se ta krize nevyhne samozřejmě také,“ vysvětluje.
Problém je prý složitější
Zato italská ekonomika klesá už čtvrté čtvrtletí v řadě, a splňuje tak technické parametry hluboké recese. Podle Robejška by nepomohlo ani odepsání dluhů, ani povzbuzení ekonomiky:
„Jsem přesvědčen pevně o tom, že evropské státy by i bez eurokrize měly slabý a některé z nich stagnující a možná minusový růst, protože Evropa je historicky, ne v těch kvartálních momentkách, nýbrž historicky ve fázi, která je typická strukturální růstovou slabostí.“
Za fatální považuje to, že se růstový problém objevil zrovna v situaci, kdy mají evropské státy navíc své vlastní domácí problémy.
„Pro tyhle státy je jejich situace současná problematická a jejich budoucnost vůbec není růžová. Tam se samozřejmě oddělí potom zrno od plev. Ta řekněme německá ekonomika, holandská ekonomika se z toho vymotá dřív. Ale země, které dlouhodobě nesolidně hospodařily a nepřizpůsobovaly se tomu strukturálnímu tlaku globální ekonomiky, jako třeba právě Itálie nebo ještě hůř Španělsko, ty to budou pociťovat velmi dlouho. Krátké a rychlé a bezbolestné řešení neexistuje,“ uvažuje Robejšek.
