Rychlé a bezbolestné řešení eurokrize neexistuje, myslí si odborník

Italská ekonomika klesala i ve druhém čtvrtletí roku 2012. Snížení DPH o dalších sedm desetin procenta dnes oznámil italský statistický úřad. Špatné zprávy přicházejí také z Německa, kde klesl počet továrních objednávek v červnu o 1,7 procenta. Snížily se také objednávky německých firem a objednávky ze zahraničí. Čísla překvapila i analytiky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Euro. Ilustrační foto

Euro. Ilustrační foto | Foto: European Commission Audiovisual service

Průmyslová aktivita Německa se zřetelně zpomaluje již delší dobu, potvrzuje expert na mezinárodní politiku a hospodářství Petr Robejšek. Příčinu nevidí jen v krizi eurozóny, ale především v rychle se zpomalujícím růstu Číny.

Vzhledem k propojenosti české a německé ekonomiky si také myslí, že propad průmyslových objednávek ve druhém kvartálu dříve nebo později pocítí i české firmy. Některé ho podle něj už pociťují, záleží ale na branži nebo i na konkrétní společnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Expert na mezinárodní politiku a hospodářství Petr Robejšek přiblížil vývoj ekonomiky v Itálii a v Německu

Německé HDP za druhé čtvrtletí bude zveřejněno až za týden. Za první čtvrtletí ještě Německo překvapilo svou odolností vůči dluhové krizi. Podle Robejška se i teď ukáže, že Němci stále dokáží odolávat recesi, která se šíří Evropou.

„Jedná se o nejsilnější ekonomiku a hlavně o ekonomiku, která je ve srovnání s ostatními evropskými státy v nejsolidnějším, nejkonsolidovanějším stavu. To znamená ekonomiku, která je na konkurenční podmínky v globální ekonomice ještě tak nejlépe nastavená. Ale Německu se ta krize nevyhne samozřejmě také,“ vysvětluje.

Problém je prý složitější

Zato italská ekonomika klesá už čtvrté čtvrtletí v řadě, a splňuje tak technické parametry hluboké recese. Podle Robejška by nepomohlo ani odepsání dluhů, ani povzbuzení ekonomiky:

„Jsem přesvědčen pevně o tom, že evropské státy by i bez eurokrize měly slabý a některé z nich stagnující a možná minusový růst, protože Evropa je historicky, ne v těch kvartálních momentkách, nýbrž historicky ve fázi, která je typická strukturální růstovou slabostí.“

Za fatální považuje to, že se růstový problém objevil zrovna v situaci, kdy mají evropské státy navíc své vlastní domácí problémy.

„Pro tyhle státy je jejich situace současná problematická a jejich budoucnost vůbec není růžová. Tam se samozřejmě oddělí potom zrno od plev. Ta řekněme německá ekonomika, holandská ekonomika se z toho vymotá dřív. Ale země, které dlouhodobě nesolidně hospodařily a nepřizpůsobovaly se tomu strukturálnímu tlaku globální ekonomiky, jako třeba právě Itálie nebo ještě hůř Španělsko, ty to budou pociťovat velmi dlouho. Krátké a rychlé a bezbolestné řešení neexistuje,“ uvažuje Robejšek.

Barbora Kreuzerová, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme