S ekonomickými problémy má prý Evropě pomoci novodobý Marshallův plán

Chystá se nový Marshallův plán pro Evropu, tvrdí španělský deník El País. Program by měl údajně zahrnovat dvě stě miliard eur, tedy asi pět bilionů korun. Peníze by měly být použity například na zlepšení infrastruktury a posílení energetické sítě. To by mělo zlepšit především konkurenceschopnost Evropy na globálním trhu. Plán má být podle El País Evropskou komisí představen v červnu na bruselském summitu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská unie hledá východisko z krize | Foto: European Commission Audiovisual service

Když se řekne Marshallův plán, vybaví se všem druhá světová válka. „Zničená Evropa není, to znamená nebombardovalo se. Ale zničující politika evropských špiček dovedla Evropu skutečně na pokraj propasti. Takže je třeba hovořit o existenciálně krizové situaci, zejména v jižní části Evropy,“ říká ekonomický expert Petr Robejšek.

Rozhodujícím impulzem k podobným úvahám podle Robejška byla naprosto kritická situace Španělska, kde panuje 25procentní nezaměstnanost. Dodává, že evropské špičky očividně sdílí názor, že padne-li Španělsko, padne celá eurozóna. Jedná se ale prý o stále stejné chyby při řešení opakující se situace.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ekonomický expert Petr Robejšek mluvil o údajném novodobém Marshallově plánu pro Evropu

„Peníze samy nestačí. Hospodářství je také musí umět absorbovat a k tomu patří určitý stupeň hospodářské rozvinutosti a ten v zemích jako právě Řecko, Portugalsko nebo Španělsko není dosažen. Jenom jako příklad – Portugalsko, deset a půl milionu obyvatel, v roce 2009 tam bylo přihlášeno 25 patentů. Švýcarsko, osm milionů obyvatel, v roce 2009 bylo přihlášeno 2420 patentů,“ vysvětluje.

Namísto vybudování konkurenceschopné ekonomické struktury se tak budou peníze investovat do infrastruktury, kde jsou investice nejvíce viditelné, shrnuje Robejšek.

Zatímco původní Marshallův plán platili Američané, 200 miliard eur má být financováno prostřednictvím Evropské investiční banky a takzvaného Evropského stabilizačního mechanismu. Po druhé světové válce se k Marshallově plánu také nepřidala celá Evropa, státy východního bloku americkou pomoc odmítly. Tentokrát se ovšem podle Robejška nedá předpokládat, že by některé státy reagovaly stejně.

„Protože ty, o které se jedná, samozřejmě přijmou jakoukoli sumu, protože jim je opravdu hodně špatně. Důležité je, co se z těch peněz dá udělat jinde, v jiné konstelaci, a co z těch peněz vznikne v zemích, které nejsou schopné skutečně nosné, konkurenceschopnost posilující investice absorbovat. A to jsou právě ty země, které 50 nebo 60 let jsou členy evropského integračního procesu, a za tu dobu se nedokázalo je dotáhnout na moderní úroveň. A teď se má celá tahle dlouhodobá akce zvládnout za pár let s 200 miliardami eur, to je absurdní,“ uzavírá Robejšek.

Karolína Koubová, Barbora Kreuzerová, krw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme