S počtem obyvatel roste nejen spotřeba, ale i životní úroveň
Na Zemi jsme se dnes dočkali sedmimiliardtého člověka. Podle ruských médií se jím zřejmě stal Pjotr Nikolajev, narozený dnes dvě minuty po půlnoci v ruském Kaliningradu. Tempo, s jakým populace roste, se sice zpomaluje, nicméně fakt, že nás je tu o miliardu víc za pouhých dvanáct let, začíná vyvolávat mnoho otázek.
Podle jednoho ze scénářů Spojených národů je dokonce možné, že dosáhne úrovně 8 miliard, a pak začne počet lidí klesat. Jiný počítá s tím, že lidí zde bude v roce 2050 na 9,3 miliard.
Petr Jánský z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se specializuje na rozvojové země, analyzoval dopad růstu populace na světovou ekonomiku
I proto současný stav i další očekávaný růst budí obavy. Mluví se o tom, zda Země naše potřeby dokáže uspokojit, neboť nutně platí přímá úměra, že čím více lidí je na Zemi, tím více spotřebovávají.
Souhlasí s tím i Petr Janský z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se specializuje na rozvojové země, a dodává: „Kromě počtu obyvatel další hledisko, na které bychom se měli dívat a které je snad ještě optimističtější, je růst životní úrovně obyvatel. Průměrná kvalita života obyvatel na Zemi se zvedá.“
Vyšší spotřeba nesouvisí tedy nejen s vyšším počtem obyvatel, ale také s faktem, že průměrný obyvatel spotřebovává víc. To jde nutně do rozporu s tím, že zdroje jako ropa a další nerostné suroviny jsou omezené.
Alternativní zdroje potravin i energie
S růstem životní úrovně rostou přirozeně i nároky populace. Jedním ze zajímavých ukazatelů je růst spotřeby masa. Podle Petra Janského není však tento ukazatel tak zásadní, neboť nedostatek masa je na rozdíl od nedostatku nerostných surovin řešitelný – buď se použijí náhražky, vzroste jeho cena nebo se prostě spotřeba omezí.
„Čeští obyvatelé konzumují mnohonásobně více masa, než by odpovídalo zdravým návykům, takže to může mít i dobré dopady – když bude více lidí na světě na stejný počet masa, zvedne se jeho cena a budeme žít zdravěji,“ dodává s humorem Petr Jánský.
Ropa je však pro fungování ekonomiky v současné podobě zásadní. Tím, že by vzrostla její cena, by mohlo dojít k nezvratným procesům. „Otázka pak je, jestli bychom se měli přiklonit například k obnovitelným zdrojům energie nebo k dalším zdrojům, které jsou méně vyčerpatelné, jako je například jaderná energie a podobně,“ konstatuje Petr Janský.
Kromě zdrojů energie je také důležitá zemědělská půda. Některé arabské a asijské země údajně skupují ve větší míře zemědělskou půdu v Africe a Jižní Americe. Pokud jsou tyto transakce v souladu s demokratickým zřízením prodávající země, nevidí je Petr Janský jako škodlivé.
„V oblasti zemědělství vidíme tu obrovskou roli, kterou hraje technologický pokrok: za posledních 200 let jsme schopni na stejném množství půdy získat mnohem více plodin a mnohem více potravin, takže v této oblasti optimismus převládá nad pesimismem,“ říká k problému zemědělství Petr Janský.
