Odveta za smlouvu s Tchaj-pejí, Šanghaj přerušila vztahy s Prahou. ‚Chceme apolitické partnery,‘ říká Hřib
Čínské finanční centrum Šanghaj pozastavilo oficiální styky s Prahou. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. České hlavní město podepsalo v pondělí partnerskou smlouvu s tchajwanskou metropolí Tchaj-pejí. Hospodářská komora a Smíšená česko-čínská komora hrozí, že postup Prahy může poškodit turistický ruch v Praze a zkomplikovat působení českých firem v Číně.
Vláda Šanghaje v prohlášení uvedla, že pražské vedení udělalo mnoho chybných kroků ohledně klíčových otázek týkajících se Číny, jako je například Tchaj-wan.
Šance pro studenty i luskouna. Praha a Tchaj-Pej podepsaly partnerskou smlouvy mezi oběma městy
Číst článek
„Svévolně se vměšuje do čínské vnitřní politiky a veřejně se staví proti principu jedné Číny. Vláda města Šanghaj a jeho lid proti tomu důrazně protestují,“ uvedla šanghajská vláda.
Vzhledem k tomu, že už neexistují nezbytné politické předpoklady, pozastavuje Šanghaj s okamžitou platností všechny kontakty s Prahou, dodalo šanghajské vedení.
Šanghaj je s počtem více než 24 milionů obyvatel, kteří žijí na rozloze 6341 kilometrů čtverečních, nejlidnatějším městem Číny a patří mezi čtyři čínská města pod ústřední správou. Hrubý domácí produkt (HDP) Šanghaje v roce 2018 přesáhl 494 miliard dolarů, v přepočtu 11,2 bilionu korun a na celkovém HDP Číny se podílel 3,6 procenta.
Praha má přes 1,3 milionu obyvatel a rozlohu 496 kilometrů čtverečních, v roce 2018 vytvářelo hlavní město přes 25 procent HDP České republiky.
Smlouva s Tchaj-pejí
Pražský primátor Zdeněk Hřib z Pirátů a starosta tchajwanského hlavního města Tchaj-peje Kche Wen-če podepsali v pondělí partnerskou smlouvu o ekonomické, obchodní a kulturní spolupráci.
„Usilujeme o partnerské vztahy, které jsou oboustranně výhodné, a hlavně které jsou apolitické, což ta se Šanghají rozhodně nebyla,“ uvedl Hřib v úterý pro Radiožurnál.
Tchaj-wanu se po volbách rýsují problémy s Čínou. Hongkong tu zůstává tématem i inspirací
Číst článek
Praha loni v říjnu ukončila sesterskou smlouvu s čínskou metropolí Pekingem, když čínská strana odmítla jednat o vyškrtnutí klauzule o uznání jedné Číny. Tuto zásadu, podle níž existuje pouze jedna Čína a Tchaj-wan je její nedílnou součástí, česká vláda respektuje.
Tchaj-wan je pro Číňany nejcitlivější diplomatickou záležitostí. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení samostatnosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Čína přitom opakovaně ostatní země upozorňuje, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli a nebudily tím zdání, že uznávají samostatnost ostrova.
Ekonomické dopady
Uzavření smlouvy Prahy s tchajwanskou metropolí Tchaj-pejí a následné vypovězení partnerství s Prahou ze strany Šanghaje může poškodit turistický ruch v českém hlavním městě. Zároveň jde o další porušení smlouvy o strategickém partnerství mezi Českem a Čínou, což může zkomplikovat působení českých firem v Číně. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory a Smíšené česko-čínské komory vzájemně spolupráce.
Do Česka zavítá ročně přes 600 tisíc turistů z Číny. V Česku stráví v průměru dva a půl dne, přičemž většina z nich míří právě do české metropole. „Čínští turisté můžou nabýt pocit, že v hlavním městě nejsou Pražany vítáni a můžou se Praze při svých cestách po Evropě spíše vyhýbat. Kroky hlavního města tak můžou mít nepříznivý vliv na obchodníky a firmy působící v turistickém ruchu, samozřejmě z toho plynoucí také nižší výběr daní,“ řekl v úterý mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Podle prezidenta Smíšené česko-čínské komory vzájemně spolupráce Jaroslava Tvrdíka je Česko pro Čínu kvůli krokům opozičních nebo regionálních politiků problematický partner, což poškozuje zájmy českých firem. Spolupráce mezi oběma zeměmi podle něj stojí výhradně na osobním přátelství mezi prezidentem Milošem Zemanem a prezidentem Si Ťin-pchingem.
Kuberova cesta na Tchaj-wan může zmrazit vztahy s Čínou, obává se šéf hradní diplomacie Jindrák
Číst článek
„Když z česko-čínského vztahu zmizí jeho (Zemanův) ochranný deštník, reálně hrozí, že žádné česko-čínské vztahy mnoho let již opravdu nebudou. A to pak je pro české firmy v Číně obří problém,“ dodal pro Tvrdík.
V Šanghaji v současnosti vyrábí část své produkce pro čínský trh například Škoda Auto. Čína je pro ní největším odbytištěm.
Loni podle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy citelně zpomalil růst českého vývozu do Číny. Od ledna do listopadu, což je měsíc, za který jsou k dispozici poslední dostupná data, stoupl objem exportu do Číny o 1,7 procenta, zatímco o rok dříve to bylo za stejnou dobu meziročně tempem 5,2 procenta. K vypovězení sesterského partnerství mezi Prahou a Pekingem přitom došlo v říjnu.
„Zájem Číňanů o Česko klesal ale již předtím, ve třetím čtvrtletí, tedy během prázdnin a v září, a to meziročně o více než dvě procenta. Lze předpokládat, že turistický zájem Číňanů o ČR i v důsledku ukončování partnerství mezi Prahou a Pekingem, resp. Prahou a Šanghají, dále ochabne,“ podotkl Kovanda.
Podle něj je Tchaj-wan ovšem zhruba čtrnáctkrát větším investorem v českém zpracovatelském průmyslu než Čína. To znamená, že je pro Česko ekonomicky poměrně dost významný. Většími investory už jsou v tuzemském průmyslu z asijských zemí dlouhodobě jen Jižní Korea a Japonsko.
V turistickém ruchu – a zejména v jeho potenciálu – ale pevninské Číně z důvodu diametrálně odlišné lidnatosti, a tedy zásobárny možných turistických návštěvníků, konkurovat nemůže, uzavřel Kovanda.
Ochlazení vztahů s Čínou?
Agentura Reuters připomíná, že český prezident Miloš Zeman se aktivně zasazuje o rozvíjení vztahů mezi Českem s Čínou. Od nástupu do funkce Čínu navštívil už pětkrát, naposledy loni v dubnu.
Primátor Hřib v komentáři pro Washington Post: Čína je nespolehlivý obchodní partner
Číst článek
Nadcházejícího dubnového summitu 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy, se ale Zeman nemá v plánu zúčastnit. Své rozhodnutí zdůvodnil nesplněním slibů čínské strany ohledně investic v Česku.
„Nemyslím si, že čínská strana splnila to, co slibovala. Mluvím o investicích. A z toho vyplývá, že to, že tam pojede sice významná politická osobnost, ale přece jen ne prezident, je jakýsi signál,” řekl v neděli Zeman v rozhovoru pro Blesk.cz.
Pražský primátor Hřib je pak otevřeným kritikem Číny. Obviňuje ji z porušování lidských práv a považuje ji za nespolehlivého obchodní partnera.
Očekává se, že Peking dál zesílí diplomatický, ekonomický a vojenský tlak na Tchaj-wan po prezidentských a parlamentních volbách, které se na Tchaj-wanu konaly minulý týden.
Mandát v nich obhájila prezidentka Cchaj Jing-wen a zvítězila také prezidentčina Demokratická pokroková strana. Ta je tradičně vnímána jako síla prosazující nezávislost Tchaj-wanu na pevninské Číně nebo minimálně zachování současného stavu.
Sporné momenty ve vztazích ČR a Číny
- Kritika Prahy ze strany Číny
Na začátku října 2019 Praha a Peking z podnětu pražského magistrátu vzájemně vypověděly sesterskou smlouvu kvůli sporu o vyškrtnutí klauzule, že Praha uznává jednu Čínu. - Odložení česko-čínského obchodního fóra
Česko-čínské obchodní fórum plánované na konec loňského roku bylo odloženo. Čínská strana zástupcům Pražského hradu naznačila, že je to kvůli krokům a postojům předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) a primátora Hřiba. Kubera má letos v plánu navštívit s podnikatelskou delegací Tchaj-wan. - Zeman v Číně
Miloš Zeman ve funkci prezidenta intenzivně podporuje rozvíjení vztahů s Čínou. Od nástupu do funkce tuto zemi navštívil už pětkrát, naposledy loni v dubnu. Zeman však oznámil, že se nezúčastní čínského dubnového summitu 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy, a požádá vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), aby ho v Číně zastoupil. - Zrušená turné českých hudebních těles
Čína loni zamítla domluvená turné několika českých hudebních těles, která spojuje s českou metropolí. Prvním z nich byl orchestr PKF – Prague Philharmonia. - Požadovaný odchod tchajwanského diplomata:
Na loňském novoročním setkání primátora Hřiba s diplomatickým sborem usiloval čínský velvyslanec o odchod tchajwanského diplomata, Hřib to ale odmítl. Vyplynulo to z tiskové zprávy pražského magistrátu o Hřibově loňské březnové pracovní cestě na Tchaj-wan. V březnu 2019 tehdejší ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO) na popud čínského velvyslance nechala vykázat zástupce Tchaj-wanu z jednání zahraničních investorů se zástupci ministerstva, opozice ji za to pak ostře kritizovala a vyzvala k odstoupení. - Nóta českého velvyslance:
Týdeník Respekt v červenci 2019 napsal, že nový český velvyslanec v Číně Vladimír Tomšík požádal o schůzku, na které chtěl vysvětlit nedávné negativní kroky Číny vůči ČR. Po dvou týdnech čekání jej místo odpovídajícího partnera přijala řadová pracovnice ministerstva zahraničí a potvrdila, že čínský postup je přímou reakcí na kroky českých politiků v Praze. - Zadržení Tchajwanci:
České ministerstvo vnitra udělilo loni v červenci mezinárodní ochranu osmi zadrženým Tchajwancům, jejichž vydání požadovala Čína kvůli tomu, že údajně v Praze založili gang, který postupně vylákal ze tří Číňanek žijících v Austrálii v přepočtu přes 60 milionů korun. - Kauza Huawei:
V prosinci 2018 vydal český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE. - Prohlášení čtyř:
V říjnu 2016 po schůzkách některých českých politiků s tibetským duchovním dalajlamou podepsali český prezident, premiér a předsedové obou komor parlamentu prohlášení, ve kterém zdůrazňovali, že schůzky politiků s dalajlamou by se neměly považovat za výraz změny oficiální politiky Česka k Číně, a zároveň vyzdvihovali vztahy obou zemí. - Návštěva čínského prezidenta:
Pobyt Si Ťin-pchinga v březnu 2016, první návštěvu hlavy Číny v ČR či Československu, provázely protesty proti čínské lidskoprávní politice i potyčky demonstrantů s čínskými aktivisty. Lidé protestovali poškozením čínských vlajek vyvěšených cestou z letiště, na Kampě se odehrála akce proti sbližování Česka a Číny, demonstranti poté zamířili k Hradčanskému náměstí, kam je ale policie nepustila. - Incident s tibetskou vlajkou:
Soudní dohru měl i incident, při němž dva Číňané vytrhli během návštěvy čínského prezidenta demonstrantce tibetskou vlajku a hodili ji do Vltavy. Nejvyšší soud (NS) zrušil pravomocné rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 7 a Městského soudu v Praze, podle nichž nešlo o loupež či jiný trestný čin. Pražský městský soud loni v říjnu pravomocně rozhodl o tom, že incident s tibetskou vlajkou nebyl trestný čin.
